Zdeňku, děkuji za reakci. Je to téma, kterým se hodně zabývám.
Mgr. Zdeněk Sotolář píše:
Rozhodně by naše školní předměty neměly být zmenšeným vědním oborem se vší úplností.
Přesně toto řešíme často s kolegy/němi - problém "nestíhám, ještě to a to jsem jim neřekl/a" (zpravidla se jedná o prohlubující detaily) vždy navodí diskuzi na téma "Kdy jsem se tohle dověděl/a já" a často dojdeme k odpovědi "na SŠ" (někdy dokonce "na VŠ"). Na druhou stranu cílené hlubší probrání
určitého úseku látky (zvláště ve vyšších ročnících a podle třídy a jejího zájmu) zvýší zpravidla zájem, diskuzi a úsilí a často i prohloubí vztah k učiteli. Ale musí se s tím zacházet jako s kořením. Stále musíme mít na mysli, že máme žáky navnadit k dalšímu studiu, ne jim říct vše, co víme my.
Mgr. Zdeněk Sotolář píše:
V životě jsem např. nepotřeboval spočítat žádnou rovnici
Myslím, že tohle je častý omyl, spoustu běžných situací řešíme podvědomě jako rovnici, navíc řešení rovnic je i prostředek k určitému způsobu myšlenkového uchopování skutečnosti. Přinejmenším nás učí se správně ptát.
Mgr. Zdeněk Sotolář píše:
Taková debata by měla ovšem proběhnout nad stávajícím RVP ZV. Před revizí. Před standardy.
To byl hlavní důvod, proč jsem toto téma otevřela. Pořád totiž (asi naivně) doufám, že to někdo "nahoře" pochopí.