Komentář k indikátoru: VO-9-1-01-1 - Žák rozpozná státní symbol.
Jde samozřejmě také o to, mezi čím vším má žák státní symbol rozpoznat? A o kterých státních symbolech hovoříme? Hlavní otázkou však je, proč je toto indikátor formulovaný pro devátý ročník?

Komentář k indikátoru: VO-9-1-02-1 - Žák vysvětlí, co je to vlastenectví.
Toto téma je komplikované pro většinu dospělých občanů ČR. Rozlišit mezi vlastnectvím a nacionalismem je v českém pojetí značně obtížné. Je prezident Klaus vlastenec nebo nacionalista? Nedomnívám se, že bychom měli děti učit vysvětlovat, co je to vlastenectví a už vůbec ne je učit veřejně své vlastenectví proklamovat. Jedná se o hodnotu, kterou je třeba zvnitřňovat skrze vztah k místu kde žijí, jeho tradici apod. A ne o ní uměle hovořit.
Obdobný problém spatřuji u indikátoru, pojednávajícím o nacionalismu. Celkově se jedná o nekvalitně formulovaný výstup oboru jako takový, který vede děti k umělému definování pojmů bez vnitřních obsahů.

Komentář k indikátoru: VO-9-1-03-2 - Žák uvede důvod nepřijatelnosti vandalismu.
Opravdu je vandalismus za všech okolností nepřijatelný? Respektive pokud jej definujeme jako například ničení společného majetku, dokážeme si třeba představit nějaké okolnosti, za nichž může chování, běžně považované za vandalské, být naopak respektováno jako forma určitého společenského protestu? Co třeba nápisy na zdech domů během srpnové okupace v roce 68? Splňuje-li takové jednání všechny rysy vandalismu, jedná se o vandalismus? Proč ano a proč ne? Opět se zde domnívám, že se jedná o příliš mentorský tón indikátoru bez důrazu na podstatu a porozumění tomu, proč je určitý druh chování narušujícího společně sdílená pravidla nepřijatelný a za jakých okolností.

Komentář k indikátoru: VO-9-1-04-1 - Žák objasní účel jednotlivých kulturních institucí.

Přijde mi to velmi nemotorné, při představě, jak mi žák objasňuje účel Národního muzea, koncertní síně, kulturního domu nebo kina se nedovedu ubránit tomu, že to bude spíše fraška. Jak zhodnotím, že objasnil účel kina správně? Ten druhý indikátor o tom, že vybírá akce... už je sice trochu zajímavější, ale: Jak to vše přímo souvisí s výchovou k občanství? Umět se bavit a chodit za kulturou je známka dobrého občana? Není spíše cílem naučit žáky, aby na nějakých konkrétních příkladech popsali, jak přispívají kulturní instituce k principům demokracie v obci, městě, jak je mohu využívat, pro jaké konkrétní účely, související s významem společenství? Proč je důvod domnívat se, že kulturně vzdělaný člověk je lepším občanem? Důležitou roli tu navíc mohou hrát například městské knihovny jako centrum setkávání komunity. A co domy dětí a mládeže, jsou to také kulturní instituce? Opět je tu problém v celkovém znění výstupu. Jak mám zhodnotit nabídku kulturních isntitucí, co tedy vlastně dělám, když ji hodnotím? Autoři výstupů v RVP to myslím nevěděli. Bohužel se velmi špatně připravují indikátory pro nekvalitně formulované výstupy. Význam idnikátorů by však mohl být v tom, že je zpřesňují a jejich vady korigují.

Komentář k indikátoru: VO-9-1-05-1 - Žák kriticky zhodnotí mediální informaci.
Doporučuji se inspirovat výstupy pro Mediální výchovu na těchto stránkách http://ptac.cz/materialy2.php. Myslím, že jsou mnohem lépe formulované a jdou po podstatě mediální výchovy. A opět znění celkového výstupu, co je mylšeno tím, že žák vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy...má mít postoj podezřívavý, kritický, nedůvěřivý...co si pod tím máme představit, nejedná se o skrytou manipulaci typu propaganda je špatná a to bys měl/měla vědět? To ale asi žáky učit nechceme? Chceme je učit hledat vlastní odpovědi a porozumět tomu proč může být propaganda a reklama zneužitelná, nebezpečná a v jakých situacích. atd.

Komentář k indikátoru: VO-9-1-05-2 - Žák uvede důsledky vlivu mediálních informací ve společnosti.
Jaké jsou důsledky vlivu mediálních informací ve společnosti? Například informovanost, zkreslení reality, utváření reality, vliv na veřejné mínění atd.? To jsou správné odpovědi? Takto to stačí uvést? Nebylo by lépe chtít od žáků devátého ročníku nějaký konkrétní a zralejší úkon, než jen odříkat možné důsledky vlivu?

Komentář k indikátoru: VO-9-1-06-3 - Žák zdůvodní potřebnost solidarity.
Zdůvodní potřebnost pro koho, pro toho, komu je pomáháno? Pro sebe? Pro společenství? Pro demokracii? Bylo by lepší pracovat s některými konkrétními situacemi. V čem spočívá potřebnost adopce dětí na dálku či adopce zvířat v ZOO? jak to opravdu a hluboce souvisí s občanstvím? Takto formulováno stačí říci, že solidarita je správná, protože lidé na sebe mají být hodní. Ale proč? Co z toho plyne? Co by se stalo, kdybych solidaritu neprojevil? Myslím, že tu zase je možno jít dále po podstatě oboru výchovy k občanství. Solidarita jako jeden z projevů angažovanosti, aktivního vtsupování do veřejného prostoru, snahy hodnotově formovat prostředí, v němž žiju na úkor krátkodobých osobních zisků.

Jedním z nejdůležitějších výstupů z mezinárodních šetření v oblasti výchovy k občanství bylo, že čeští žáci mají hodně vědomostí, ale v praxi je nechtějí využívat. Možná to ani neumí... Chystané testování znalostí jen prohloubí současný špatný stav!

Komentář k indikátoru: VO-9-1-07-1 - Žák jednoduše popíše vhodný způsob chování a komunikace v různých životních situacích.
Moc nerozumím tomu, co znamená vhodně popíše. jak to vypadá, když popíše nevhodně a podle jakých kritérií se to bude posuzovat? Což je tedy otázka u všech navržených indikátorů. Tam kde nejsou kritéria, špatně se posuzuje reálnost indikátoru. Co se týče Bloomovy taxonomie, opravdu nám stačí,a by žáci popsali, pojmenovali, vysvětlili apod.? Kam tento indikátor v návaznosti na celý výstup míří? Jedná se o základy slušného chování nebo poučené jednání v případě konfliktu, řešení problému apod.? Spíše bych s ohledem na občanství volil to druhé. Bojím se ale, že takto opět replikujeme jen nesrozumktelnost výstupu a nahráváme tomu, aby řada učitelů zaměnila význam výchovy k občanství za poučky o slušném chování.

Komentář k indikátoru: VO-9-1-08-1 - Žák vysvětlí pojem tolerance.
Nestojí podstata celého vztahu k jinakosti (tedy i menšinám) hlavně na respektu? Tolerance je dle mého názoru zcela nedostačující postoj, na němž se nedá zakládat uvědomělé a zralé občanství v diverzifikované společnosti. Chceme, aby naše děti pouze tolerovaly jinakost (ve třídě, u souseda, v žákovském parlamentu, na hřišti, v autobuse apod.) nebo se učily hodnotě respektu. Tolerance se myslím nezákladá na symetrii, spíše na lhostejnosti, v respektu však se snažím nastavit symetrický vztah a aktivně rozumět druhému v čem je jiný stejně tak, jako jsem já jiný pro něj. Zde je slabina u všech tříd indikátorů, ve výstupu je alespoň slovo respekt užito.