Dovolím si malé shrnutí mých námitek
- Podpora čtenářské gramotnosti je potřebná (ale to víme i bez Strategie)
- Potřebnost tak obecně pojatého dokumentu není nesporná
- Dokument zavádí nejasný pojem základní gramotnosti, není jasné, jaké bude postavení ostatních gramotností
- Autoři dávají větší prostor sběru a vyhodnocování dat než konkrétní podpoře škol
- Některá opatření nesměřují přímo k rozvoji čtenářské gramotnosti (kariérní řád) nebo jsou pouze formální (úvazek vedoucího předmětové komise)
- Časový horizont pěti let je příliš dlouhý, chybí harmonogram dílčích kroků
- Autoři podceňují návaznost na obsah RVP ZV, naopak dávají v diskusi najevo nedůvěru k možnostem aktuální revize RVP
- Dokument se tváří, jako by se v oblasti čtenářské gramotnosti nic nedělo (příklady dobré praxe, metodický portál, občanská sdružení)

Když šetření PISA odhaluje nedostatky v úrovni kognitivních dovedností našich patnáctiletých (ostatně to sami také víme), mělo by se s tím něco dělat. Tradičně se vymyslí dokument jaksi strategického významu - nad ním zde diskutujeme.
Závadu vidím v tom, že v úvodu není vymezena problematika gramotností, tradičně je gramotnost chápána jako dovednost číst a psát, přidala se matematická gramotnost, dále je definována funkční gramotnost, přírodovědná gramotnost, ICT gramotnost a objevují se další. Čtenářská a matematická jsou považovány za základní a proto se zaměřme nejprve na ně. Nechť se dokument jmenuje "Podpora čtenářské a matematické gramotnosti v ZV (raději bych viděl Podpora rozvíjení ...). Počítá se s tím, že se dalším gramotnostem bude věnovat pozornost samostatně.
Neštěstím MŠMT je, že chce řešit všechno hned a přitom nemá ani Národní program vzdělávání. Dejte odborné diskusi čas.
Předložený dokument by se jistě dal proti duchu Rakousko-uherské tradice zestručnit a zjednodušit - méně je někdy více. Hlavní nedostatek vidím v části 5 - Návrhy opatření, kde není ani naznačeno kdo bude zajišťovat a v jakém termínu.
Dokument musí být formulován tak, aby byl v současné fázi kurikulární reformy všeobecně přijatelný a aby pro školy a vyučující nepředstavoval nějaké další zatížení s výjimkou používání metod a forem vyučování, které k rozvíjení základních gramotností povedou.
Můj závěr: Základní myšlenka je správná ale stávající text vykazuje znaky "dobešovského" dokumentu - proto předělávat.

Strategie podle mě nebude mít negativní vliv na čtenářskou či matematickou gramotnost (i když i to by mohlo v případě realizace nastat...). Může mít vliv pozitivní (to bych byl rád, kdyby se povedlo!). Nebo nemusí mít vliv žádný (tato varianta nastane nejpravděpodobněji). Celkově tedy vnímám text Strategie jako něco, co mi nevadí.

K ICT a vyučovacím metodám: Podle mě jde všechno naučit bez ICT. Jediné, co nejde učit bez ICT, je ICT. ICT mohou pomoci ušetřit čas učitelům. Původně jsem byl jejich velkým nadšencem, a napsal jsem proto Elektronickou učebnici literatury pro střední školy (http://www.eucebnice.cz/literatura/baroko.html). Nyní se na ICT dívám již střízlivěji, a to především co se týče výuky ve školách.

Jen poznámka: My jsme přírodovědeckou gramotnost neopomenuli. Z řady důvodů jsme se rozhodli, že méně by mohlo být v tomto případě více. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že je dobré naučit se efektivní postupy implementace třeba jen na jedné gramotnosti, a pak to zopakovat na dalších s určitým časovým
odstupem. Opakuji, že na základě současné diskuse považuju za nápad hodný zvážení nemluvit o Strategii základních gramotností, ale o Strategii Č+M gramotnosti.

Ale vždyť ta diskuse právě probíhá, tady, tím, že jste sem to téma vnesli - a je to v pořádku.

Výběr dovedností je zdůvodněn takto:

Čtenářská a matematická gramotnost jsou právě těmito prioritami, neboť jsou předpokladem rozvoje mnoha dalších gramotností, jak již bylo uvedeno výše. Z výsledků mezinárodních výzkumů současně vyplývá, že úroveň čtenářské gramotnosti je dlouhodobým problémem českého školství, zatímco v oblasti matematiky jsme sice ještě v minulé dekádě patřili k nejlepším zemím světa, avšak v současnosti naopak náleží naše tempo zhoršování k nejvyšším mezi vyspělými zeměmi. Výzkumy ukázaly, že čeští učitelé považují deficity žáků v čtenářské gramotnosti za jednu z příčin poklesu vzdělávacích výsledků i v ostatních oblastech.
Rozhodnutí zaměřit Strategii základních gramotností pouze na čtenářskou a matematickou gramotnost podpořily i následující důvody:
 úžeji zaměřená strategie bude mít rychlejší výsledek;
 pro všechny zapojené subjekty bude srozumitelnější;
 čtenářská i matematická gramotnost jsou sledované v mezinárodních výzkumech a získáme díky nim nezávislou zpětnou vazbu;
 úroveň čtenářské gramotnosti ovlivňuje výsledky ve všech ostatních gramotnostech.

Nikoli. Spíš: víc najednou dobře nezvládneme.

Právě naopak. Jak se ukazuje výše, ostatní diskutující zpochybňují, že nechceme řešit najednou víc gramotností. K tomu, proč nechceme čekat na Národní program vzdělávání, jsem se v této diskusi už myslím vyslovoval výš.

Rád bych zde odcitoval jednoho z nejzajímavějších myslitelů dnešního světa, filozofa a sociologa Slavoje Žižeka (Nový prostor č. 390):

Aby došlo na velké události, musíte začít s dobře
vybranými menšími věcmi. To si pamatuji
ze socialistické minulosti. Velké, radikální
požadavky často neznamenaly nic. Pokud ale
člověk požadoval jen drobnost, odvolání jednoho
úředníka, změnu předpisu, mohlo to spustit
lavinu. (...) Dávat
konkrétní návrhy, které jsou velmi realistické,
ale zároveň povedou k hlubší reflexi hodnot.
Jeden starý maoista mi řekl: Ale vždyť tímhle
v podstatě jen pomáháte systému. Na to odpovídám:
Pokud současný systém splní všechny
tyto požadavky, do prdele, pak chci v takovém
systému žít!

Souhlas, podporuji.

Autoři Strategie mají obavu, že reforma (RVP) nemůže splnit své cíle, pokud bude úroveň čtenářské a matematické gramotnosti tam, kde podle PISA je. V dokumentu se o tom na několika místech mluví. Neumím si dost dobře představit, jak budou žáci vybaveni kompetencí učit se, když zaostávají za svými vrstevníky z jiných zemí ve schopnosti porozumět výkladovému textu. Mám pochybnost, jak budou schopni řešit problémy, když se dramaticky zhoršuje jejich schopnost chápat kvantitativní a prostorové vztahy (= matematická gramotnost).

Na jednu stranu nám zde kolega Sotolář vytýká, že čtenářská gramotnost je plně pokryta KK komunikační, na druhou stranu kolega Sárközi tvrdí, že čtenářská gramotnost není cílem reformy, tudíž její deficit není neúspěch reformy. Neprotiřečíte si tu, pánové?

Evopská unie k tomu říká:
Získávání základních dovedností v oblasti čtenářské gramotnosti, matematiky a přírodních věd na školní úrovni je zásadní pro rozvoj klíčových kompetencí v rámci kontinuity celoživotního učení.

Abych se přiznal: mě ani tak nezajímá, co je nebo není v RVP ZV, mě zajímá, co potřebuje absolvent základního vzdělávání. Jestli se to shoduje s RVP, tím lépe.

(Proč jsme nakonec nevybrali i přírodovědnou gramotnost, o tom výše. Ale i to může být předmětem diskuse. Jsem přírodovědec, didaktikou přírodních věd se zabývám, dokonce, pane Sárközi, vedu kurz Věda a technika pro děti, nemám sebemenší důvod být proti přírodovědné gramotnosti.)