Víte, ono je to možná trochu mimo, ale mám svoji teorii, proč jsme na tom se čtenářskou gramotností tak, jak jsme. Viníme za to školu, občas rodinu...Já učím 28 let - posledních 17 stále 1. - 3.ročník. Problém je v tom, že dětem nevadí, že neví, co čtou, nerozumí čtenému, viděnému, slyšenému...Jsou natolik obklopeny informacemi (předvším televize) , kterým nerozumí, že se s tou realitou už v předškolním roku "smíří" - a je velký boj, obnovit jejich zájem o svět kolem sebe.
A k diskusi několik poznámek, které jsou možná trochu mimo, ale budiž
- i mně vadí "obvińování" EVVO. Střediska mají velký přínos v rozvoji čtenářské gramotnosti žáků při programech i vzdělávání pedagogů (např. ondřeje Hausenblase jsem "naživo" měla čest právě tam)
- ICT - přiměřeně v elementárkách význam má - i tyto dvě požadované gramotnosti při troše přemýšlení rozvíjí
- také mám názor, že, pokud člověk vnímá RVP správně, tyto gramotnosti tam nechybí.

Já jsem spíš myslel, že jde o to vyzkoušet si, jak by obecně taková strategie mohla fungovat, a pak ji replikovat třeba i na něco, co se formálně jmenuje třeba kompetence. Ale, upřímně, PISA a TIMSS sice science měří, ale v národních kurikulech to není chápáno jako plnohodnotný partner. Svým způsobem průlomové v tomto smyslu bylo Národní kurikulum v Anglii a Walesu, ale stejně pak National strategies pokrývaly numeracy a literacy. Stejně tak v USA "core" obsahuje jen trivium. Jak tady o tom tak přemýšlím, nebude to tak snadné, přidat tam tu třetí gramotnost (asymetrie je třeba z hlediska testování).

V stretegii mě zarazilo toto
"Nezanedbatelným ukazatelem úspěšnosti rozvíjení čtenářské a matematické gramotnosti je i zájem žáků základní školy o soutěže, které každoročně vyhlašuje MŠMT (vyhláška č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání)"
Proč si to anonymní autoři myslí? To mne lehce nadzvedlo. U svých žáků z řady dobrých důvodů, o kterých odborníkům vašeho formátu jistě víc psát nemusím, příliš nepodporuji soutěžení. Ale ano, účast občas někde, proč ne - ale "nezanedbatelný ukazatel" . Co je to zas hloupost? Ukládá to jako povinnost zákon, vyhláška, RVP ZV? Poučte mě, mýlím-li se.

S touto hypotézou si neumím dát do souladu skutečnost, že země vysoce "promořené" technikou a mají vysokou čtenářskou gramotnost (Korea, Finsko, Japonsko, Kanada...) nebo se výrazně zlepšily (Izrael, Německo). Ze stejného důvodu nevěřím, že za to může "sezení u počítače".

Ani já si to nevysvětlím. A "sezení u počítače" já to nepřičítám. Často ale vidím, že přijdou do školy prvňáci, kterým něco čtu, vyprávím, případně se pak už učí číst, vůbec některým nevadí, že tomu nerozumí. Samozřejmě na tom pracuji, snažím se to změnit, ale musí se fakt cíleně pracovat. Nevím, proč to tak je, pozoruji to tak posledních deset let. Ale to je fakt jen můj postřeh. A samozřejmě takové nejsou všechny děti.

No, ta formulace ze strategie, kterou citujete, asi není z těch nepovedenějších. Ale tím jste mi vnukla, že to zhoršování výsledků postihuje ve všech oblastech spíš kluky, a že o tom jsme zatím moc nepřemýšleli.
Ona byla tendence dlouho spíš řešit nerovnosti v neprospěch žen. A zrovna pro kluky může být cestou jak zaměřit se na rozvíjení gramotností přes techniku/počítače, tak soutěže. Data tomu myslím neprotiřečí (existují i domácí analýzy v tomto směru).

Na tom určitě něco je, zrovna nedávno jsme na to téma vedly s kolegyní diskusi - zda-li a jak moc to ženské vidění přenášíme na žáky. Není to zrovna gender korektní, ale neuvažujeme všichni stejně. Ale je to první krok, si tohle uvědomit, to máte pravdu. Ale soutěžení přeci může žáky naopak od práce odradit? A porovnávat mají hlavně své pokroky, ne se srovnávat s jinými. I když - i to diskutabilní testování vnímali jako spoutěž (máte pravdu, hlavně kluci. Asi to tedy do školy patří, každopádně bych ale asi změnila formulaci.

Ony se tím myslí různé fyzikální, matematické... olympiády. Neznám přesně všechny Klokany apod., ale v těch lepších podobách jde o poměrně dlouhodobou práci s dětmi se zájmem o danou oblast, včetně různých soustředění, letních táborů, korespondenčních seminářů apod.
Ta vlastní situace soutěže tam může hrát vlastně celkem malou roli.
Sice se to tady nějak neprojevilo, ale já doufám, že kolegové, co mají jednotlivé části dokumentu na starosti, to tady sledují a podnět k lepší a srozumitelnější formulaci zapracují.

Lze hlasovat o těchto bodech:

1) Tým pracující na Strategii by měl být odtajněn (přimlouval bych se za to, aby to nebyl jen výčet jmen, ale i medailonků, co daný člen týmu dělal a kde pracuje, co k tématu publikoval apod.)

2) Název Strategie by se měl změnit, aby obsahoval přímo termíny "čtenářská a matematická gramotnost"

3) Tým pracující na Strategii by měl být rozšířen, aby v něm byly i zástupci neziskových organizací reprezentující učitele, ředitele a občanská sdružení zabývajícími se přímo čtenářskou či matematickou gramotností

4) Prospělo by prestiži týmu i kvalitě výstupů Strategie, kdyby v něm byli konkrétní odborníci jako Jana Straková, Ondřej Hausenblas, prof. Hejný...

5) Text Strategie není až tak významný, důležitější je text RVP ZV a to, co se bude testovat v 5. a 9. ročnících (tedy i text Standardů)

6) Text Strategie by měl být konkrétnější v oblasti navrhovaných opatření a měl by obsahovat i termíny, co se kdy bude realizovat

7) Text Strategie by měl pracovat s rozpočtem, který má školství k dispozici, případně vyčíslit, kolik peněz bude muset být přidáno, aby se mohl realizovat každý z navržených kroků (např. kolik bude stát snížení úvazků předsedům předmětových komisí na školách, kolik bude stát zavedení metodiků, kolik peněz půjde na kariérní řád atd.)

8) Text Strategie by měl zahrnovat i přírodovědnou gramotnost, případně funkční gramotnost jako celek všech gramotností

Souhlasím s Radkem S.
A ještě k těm soutěžím - chápu, souhlasím, ale trvám na tom, že účast v nich není a neměla by být vypovídací hodnotou o tom, jak dobře škola "dělá gramotnosti".