Dávám svoji reakci k různým bodům dokumentu do jednoho příspěvku, protože to částečně spolu souvisí.
Rozvoj
informatického myšlení - z toho mám rozpačitý dojem. Na jednu stranu jsem rád, že se to v dokumentu objevuje, na druhou stranu mi to tam přijde odbyté. Je to sice jeden ze tří prioritních cílů, ale dále je tomu věnována jen část jednoho opatření. Dokument nijak nezmiňuje výuku programování, což bych alespoň okrajově očekával - vzhledem ke stanovení informatického myšlení jako jednoho z cílů a vhledem k mezinárodnímu kontextu, např.
http://code.org/.
Individuální přístup díky digitálním technologiím - slovníček pojmů na konci dokumentu zmiňuje "learning analytics", ale v samotném dokumentu jsem tento pojem a související témata (např. mastery learning, tutoring systems) nikde nenašel. Velký potenciál digitálního vzdělávání je adaptabilita - přizpůsobení výuky "na míru" konkrétnímu uživateli. Toto téma souvisí s opatřením 5.5 "připravit podmínky pro využití velkých dat ve školství", toto opatření ale směřuje spíše k restrikcím než k podpoře adaptabilních systémů (např. kombinování informací o znalostech studentů z různých zdrojů může být velmi užitečné, aktivita v tomto směru viz např.
https://www.mari.com/).
Vize na str. 13 zmiňuje "v centru pozornosti Strategie je žák", nicméně zbytek dokumentu tomu příliš neodpovídá (např. ve většině opatření "žák" nefiguruje). Důraz na "individuální přístup" by mohl žáka do toho centra pozornosti trochu posunout.
Připouštím, že v tomto směru jsem zaujatý, protože se vývojem adaptabilních výukových systémů zabývám (např.
http://www.slepemapy.cz/).
Chybí mi tam téma "
angličtina" - angličtina je pro digitální vzdělávání klíčový jazyk, a to z mnoha pohledů: v angličtině existuje daleko větší množství výukových materiálů než v češtině, spíše než vytvářet nové materiály je často lepší vhodně převzít (titulkovat) anglické, výuka jazyka a výuka v určité odborné oblasti na sobě často vzájemně závisí, resp. mohou se vzájemně podporovat, znalost angličtiny je u učitelů i u studentů pro využití digitálních zdrojů klíčová, ...
Reputační systém - tomuto prvku příliš nevěřím (resp. zdá se mi, že je na něj kladen zbytečně velký důraz). Pokud existuje nějaký kvalitní materiál, tak si jej lidé najdou ("vygooglí"). Důležité je podporovat vznik kvalitních materiálů. Přišlo by mi smysluplné např. stáhnout ze škol několik málo vybraných, zkušených pedagogů a jim poskytnout náležitou technickou podporu pro vytváření výukových materiálů (tak, aby měli prostor se tomu věnovat na plný úvazek několik měsíců).
Vztah
formálního a neformálního vzdělávání - souhlasím, že je to důležité téma, ale myslím, že by měl být více ujasněn vztah k digitálnímu vzdělávání. Formální a neformální vzdělávání tu vedle sebe máme již dlouho (DDM, turistické oddíly, ...). Co je na popsaném vztahu formálního a neformálního vzdělávání specifické pro digitální vzdělávání a co platí obecně?
Informální učení - tento pojem mi nepřijde příliš standardní a není ani dobře popsaný. Pro celkovou strategii mi nepřijde ani moc užitečný (nevede ke konkrétním opatřením). Konkrétně např. 4. odstavec na str 11. mi přijde přinejmenším sporný - opravdu je smysluplné, aby učitelé trávili svůj čas tím, že jsou "v maximálním míře neoficielně přítomni v online prostředí"? Nemyslím si.
Důraz na
technologie ("hardware") mi přijde zbytečně velký. Vzhledem k očekávatelnému technologickému vývoji a k společenským tlakům se dá očekávat, že v roce 2020 bude vlastnictví digitálního zařízení s přístupem k internetu běžným standardem v populaci obecně (tj. i mezi učiteli a studenti, i bez přičinění MŠMT). Určitá podpora (zvláště v periferních oblastech) může být jistě užitečná, ale za důležitější považuji podporu vzniku kvalitních výukových materiálů a další specificky vzdělávací cíle.
Obecně mi přijde, že dokument obsahuje příliš mnoho dílčích cílů (opatření) a nedává jasné priority (který z nich je jak důležitý, kolik prostředků by měl dostat, ...).
Str. 17, indikátory - počty výstupů / výukových objektů jsou bez bližší specifikace (která je však téměř nemožná) nesmyslný indikátor. "Výukovým objektem" může být prezentace s pěti slidy nebo komplexní rozsáhlý systém typu Khanova škola, tj. to není míchání jablek a hrušek, ale "malinových zrníček" a "jabloní". Co třeba množství času, které studenti tráví používáním nově vytvořených materiálů? (Hůř se měří, ale je to výrazně smysluplnější indikátor.)
Jakožto akademikovi mi chybí v dokumentu zdroje (podložení tvrzení, odkazy na relevantní zkušenosti/strategie/systémy ze zahraničí).
MOOC je jistě důležitý a relevantní pojem, ale přijde mi, že v dokumentu je občas používán spíš jako buzzword (např. v opatření 3.2 - je zrovna tady opravdu MOOC vhodný nástroj realizace).
Radek Pelánek
proděkan pro studijní programy, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity
(názory jsou jistě ovlivněny osobními zkušenostmi a prioritami:
http://www.fi.muni.cz/~xpelanek/adaptivelearning/,
http://www.fi.muni.cz/~xpelanek/ucitele/,
http://radekpelanek.cz/)