Letos jsem se, jako zástupce ČSKI, osobně účastnil téměř všech jednání tzv. expertní skupiny MŠMT, která se zabývala přípravou podkladů k dokumentu Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020. Musím bohužel konstatovat, že (NEJEN) má snaha pozitivně přispět praktickými zkušenostmi a informacemi o skutečném stavu českého školství ke tvorbě tohoto strategického dokumentu zatím nevyústila v nic, o čem bych byl přesvědčen, že by mohlo v dohledné době měřitelně zlepšit praktické digitální dovednosti žáků a učitelů českých škol, a to zejména takové digitálních dovednosti, které jsou požadovány trhem práce. Strategický dokument musí být určitě a z principu věci "o vyšších cílech", ale má-li se strategie naplnit, musí být realistická a proveditelná, jinými slovy, musí mít "na čem stavět". S otevřenými ústy jsem (NEJEN)v průběhu oněch jednání hleděl na některé příspěvky, které byly tak daleko od reality, tak naivní a idealistické, až se mi nechtělo věřit. Strategický dokument, byť rozhodně není hloupý, je napsán příliš složitým jazykem a velmi se obávám, že až se dostane do rukou výkonným úředníkům, kteří jej budou dále rozpracovávat do konkrétních výstupů, nezbude z původních myšlenek kámen na kameni a výsledek, kromě utracených prostředků, nebude zřejmý ani měřitelný. Co se týká mezinárodního konceptu ECDL, tak v této diskuzi jistě není prostor vysvětlovat některým diskutujícím, že se ve svých názorech mílí, reagovat na každou informaci, kterou vytrhnou ze souvislostí a tendenčně, destruktivně a téměř s osobním uspokojením ji překroutí. Odpovědní diskutující, když neví, nerozumí nebo nejsou kompetentní k dané problematice, tak se k ní ve veřejném prostoru nevyjadřují. To není povinnost, to je etika a slušnost. ČSKI se snaží všemi seriózními prostředky podporovat a propagovat mezinárodní koncept ECDL a poskytovat odpovědným úředníkům a odborníkům objektivní informace a data o smyslu, užitečnosti a výsledcích konceptu ECDL v ČR i ve světě. Jestliže tito lidé rozhodli, že existující a zavedené mezinárodní standardy v oblasti digitální gramotnosti, které používá téměř celý svět, nebudou v připravované strategii využity, a to ani částečně, nezbývá ČSKI, než to respektovat a doufat, že se v budoucnu najde někdo, kdo se nad tím ještě jednou zamyslí. Závěrem mého příspěvku do této diskuze si dovolím poděkovat zejména panu Neumajerovi, ale i některým dalším úředníkům a odborníkům z MŠMT, kteří poskytli, nejen v rámci uplynulých jednání, ČSKI prostor k prezentaci konceptu ECDL. Ing. Jiří Chábera, manažer pracovní skupiny ECDL-CZ při České společnosti pro kybernetiku a informatiku
|
|