Přeji dobrý den, když jsem učil v matematických třídách, kde bylo 6 hodin matematiky týdně, tak jsem používal tento systém: Pololetí bylo rozděleno na čtyři období. 1. končilo 15. října,druhé 15. lstopadu, 3. pčed Vánocemi a 4. s koncem pololetí. V každém období jsme psali 3 písemky. Dvě z nich byly malé, hodnoceny byly 5 body a byly tak na 30 minut. Jejich náplní byla aktuálí látka a klidně tam byly úlohy na zamyšlení. Rozhodně jsem dával žákům dost času na řešení, většinou tam byly dvě úlohy. V 1. a 3. období jsme pak psali jednu celohodinovou písemku na 15 bodů, její náplní byl větší úsek učiva a tato písemka zase byla časově náročná. Obsahovala většinou 5 neproblémových drilových úloh, ale bylo potřeba prostě začít počítat a nezdžovat se nějakým vymýšlením. Součástí písemky byly i dvě teoretické otázky (definice, důležitá tvrzení, vzorce, vlastnosti apod.) - byly hodnoceny zvlášť, vysvětlím dále. V 2. a 4. období jsme psávali dvouhodinovou čtvrtletní a ploletní písemku na 25 bodů. U této písemky jsem žákům dovoloval používat své vlastní sešity. Úlohy byly všehochuť, jak rutinní, tak i zapeklitější (ty byly vždycky tak dvě až tři). Celkem většinou 7 úloh. Součástí byly 3 teoretické otázky - ty jsem ale zadal až 20 minut před koncem poté, co žáci zavřeli sešity. Na písemky tak bylo možno získat maximálně 120 bodů. Dalších 40 bodů jsem dával za zvláštní práci - za matematickou olympiádu, za účast v korespondenčním semináři nebo za odvzdání dobrovolných prémiových příkladů, které jsem zadával jako doplnění - byly superzapeklité a žáci na ně měli třeba 14 dní na vyřešení. Tuto práci navíc jsem hodnotil znaménky +, dával jsem jich od jednoho příkladu třeba po 5, za olympiádu klidně třeba 20. Když jsem někoho chytnul u fatální neznalosti nebo když něco důležitého nesplnil co měl, dostal -. Definice z velkých písemek jsem hodnotil taky znaménky. Za každou definice jsem dal dvě znaménka, jedno za věcnou správnost a jedno za formulační přesnost. Tím jsem zařídil, že řada žáků měla nasbírané nějaké mínusy a pak se starali o to, aby měli plusy. Znaménka se pak na 40 bodů přepočítala takto: za každé + se dala hodnota 1, za každé - se dala hodnota 5, udělal se aritmetický průměr a za průměr 1,0 bylo 40 bodů, za průměr 1,1 39 bodů atd., až za průměr 5,0 by bylo 0 bodů - přesně to vyjde. Limity byly známy na začátku pololetí. 160 - 130 bodů jednička, 129 - 110 b0dů dvojka, 109 - 90 bodů trojka, 89 - 60 bodů čtyřka a 59 bodů a méně pětka. Upravený bodový systém s písemkami na 10 a 30 bodů (6 malých, dvě velké, dvě období) a s plusy za maximálně 20 bodů používám v normálních třídách, kde jsou 4 hodiny matematiky týdně. Maximum bodů je 140.
Je třeba říci, že dost často to nevyšlo podle plánu, ale to nevadí.Např. jsem nezvládnul všechny písemky nebo prémiových příkladů jsem zadal málo, ale to jsem vždycky vyřešil náhradními řešeními - třeba se napsala jedna desetibodová písemka nebo pololetní nebyla 25 ale 30 bodová, plusy muhli žáci získat taky podle obecně platného pravidla, že když cíctí ptřebu, tak mají vymyslet příklad související s látkou, musí být pěkný, vzorně vyřešený - pak jsem ho ocenil.
Mám jenom ty nejlepší zkušenosti.
Zdravím
_________________ Petr Krupka
|