Přeji hezké odpoledne, u poslechu nedělní pohádky v rádiu-s dyslektickou dcerou i nedys... zbytkem rodiny. Musím uznat, že jsem se vždy ve své učitelské praxi snažila texty dětem s dys poruchami zpřístupnit, předčítání nevyjímaje a doporučením a odkazy na audioknihy možná nekonče... Technika čtení je však také důležitá a velká trpělivost rodičů, aby to bez újmy na duševním zdraví svém i dítěte přežili a neházeli flintu do žita, je nezbytná. Naše dcera ve třetí třídě, kdy ji čtení stále bolí, ale lepší se to, jenže to jde pomalu a jde to jinak než s "normálně" čtoucími dětmi, mi denně ukazuje, jaká je to pro ni i všechny ostatní zúčastněné dřina. Takže díky za každý podnět a doporučení a diskusi a prostě jen pocit, že v tom nejsme sami... DÍKY! Nám se moc osvědčilo používání "čítanek" Když dětem nejde čtení I, II. A co nám jde? Zjistila jsem, že jakmile čteme souvislý text, tedy knihu, nejlépe krátkou, která má pokračování a velmi podobnou strukturu jednotlivých dílů, technika četní se lepší s každou stránkou, dílem, jak se objevují stejná jména postav, podobné příběhy, zažívá dcera obrovskou radost z úspěchu, protože už je to vlastně plynulé čtení, které všude okolo sebe slyší a v těchto případech čte jako ostatní děti - neubrání se srovnávání, nemyslím, že by to bylo na škodu, ví, kam chce směřovat, jak by čtení mělo znít a nestresuje ji to příliš, i když velmi těžce nese, že jí nejdou třeba slovní úlohy v MAT, ona než přelouská, co je v zadání, ostatní už píšou odpověď... Takže shrnu: Velmi se nám osvědčily souvislé texty s příběhem, problém máme s torzy textů v čítankách, s tím, že je každý jiný a nejedná se o ucelený text. Ale prý je takto zkratkovitý celý současný svět, takže i dys děti se musí naučit tohle vnímat a zrychlit "přepínání" vnímání. Pro zvládnutí techniky čtení ale opravdu doporučuji číst celé knihy.
|
|