Výborně,vraťme se tedy k původní otázce - chtějí učitelé pracovat s něčím, jako je standard?

Jaké důvody padly pro a proti?

Učitelé nechtějí, protože, když bude standard, tak:

• ŠVP půjde úplně stranou, zaměříme se jen na testování.
• Existence obou dokumentů vedle sebe je nadbytečná.
• Je to návrat k učebním osnovám.
• Je to zbytečné plýtvání silami (učitelů) a penězi (státu).
• Se ŠVP se učíme teprve pracovat, další zátěž je těžko představitelná.
• Standardy měly být na začátku, před RVP a ŠVP, ne nyní.
• Povede to ke změně ŠVP, které ještě nejsou ani ověřené, učitelé ztratí motivaci.

A naproti tomu zde padl také jeden argument, proč by učitelé chtěli něco jako standard:

• Byla by to konkretizace výstupů z RVP – a tudíž větší jistota pro školy, co mají žáci umět.

Působí to tak, že kdyby existovala nějaká konkretizace očekávaných výstupů dříve, tak by byla možná přijata shovívavěji, nebo dokonce dobře. Myslíte si to taky?
Hodila by se vám tato konkretizaci případně i dnes? Za jakých okolností ano, a proč ne?

Já se v souhlasu s panem ředitelem Klausem z gymnázia PORG domnívám, že učitel, který svou práci myslí vážně, promýšlí standard, tedy jádro dovedností a také rozvíjející a podpůrné činnosti, aby pomohl jednotlivým žákům. Na otázku odpovídám ano, s výhradou, že je standard nástroj nebezpečný, pokud neumožní individualizaci a diferenciaci a také profil školy.

Je třeba také navázat na předřečníky, kteří zmiňují situaci ve školství. Četně se diskutuje zpráva auditorů společnosti Mc Kynsey & Co. Protože nevím, kdo ji celou prostudoval a kdo ne, dovolím si jen pár poznámek k ní: zpráva vznikla jako součást strategie korporátní společenské odpovědnosti (CSR), má veřejnosti přinést inspiraci, aby se v zemi žilo lépe a to skrze ten segment veřejné správy a veřejné odpovědnosti, který má podle auditorů největší dopad na konkurenceschopnost a úspěch obyvatel země i státu samotného, tedy vzdělávání a vzdělávací politiky. Zpráva vzniká v kontextu, kdy si zaměstnavatelé stěžují na korupci veřejné správy, kontrolních mechanismů a nepřipravenost absolventů našich škol pro trh práce. Zpráva tento dojem potvrzuje, identifikuje okruhy problémů a navrhuje řešení.
1. oblastí je řízení a podpora - tedy standard pro absolventy pedagogických fakult (zvýšení atraktivity pedagogického studia), standard práce učitele (kariérní řád) a standard řízení školy (profil ředitele a náplň jeho práce - sledování kvality výuky a ne zajištování prostředků na investice - to musí zřizovatel! Zajištění zpětné vazby pro práci ředitele.) a školství
2. očekávání a hodnocení jejich plnění - dnes RVP v budoucnosti standardy vzdělávacích oborů
3. organizace a zdroje - řízení a odpovědnost státu, krajů a obcí jako zřizovatelů musí být naplněna a to nejen formálně, veřejnost musí mít přesné informace a začít chtít nápravu (odpovědnost za výsledky nyní nikdo nenese, zaměstnavatelé a studenti pak musí vydávat velké prostředky na další vzdělávání i v základních kompetencích obsažených v rámcových dokumentech. Klesající výsledky vzdělávání se odrazí na výkonnosti ekonomiky. Je třeba neotálet se započetím komplexních reforem. Problémem je, že voliči nemají vzdělávání jako prioritu - veřejnost i učitelé patří nejspokojenějším se stavem školství v EU - zpráva dokazuje, že to je jasná překážka reforem)

Zpráva vznikla na základě analýzy strukturovaných rozhovorů a prošla odbornou oponenturou. Konstatuje potřebné změny a ty zdůvodňuje. Evaluační standard a testování jsou jen velmi úzkým reformním úkolem řízení ve školství.

Jak si takový standard splňující tuto podmínku můžeme představit?

Těžko.

Jako minimální a zaměřený na kompetence???

Jak si představujete standard umožňující diferenciaci a profilaci školy, byla má otázka.

Myslím, že standard něco takového nemůže vůbec zohlednit. Od toho je standardem.

Chápu, že pedagogové jsou naštvaní, když se po pár letech práce na ŠVP zásadně mění politika. Chápu, že toto je diskuse pedagogů, a proto se tu hovoří o tom, co učitelé chtějí, co jim pomůže.

Ale co žáci? Jestli se nepletu, jejich čtenářská gramotnost je dlouhodobě podprůměrná, matematické dovednosti rychle klasající, přírodovědné pomalu klesající. Musím se přiznat jako rodič, že v této situaci mne nezajímá, co chtějí učitelé, ale co pomůže žákům.

Rád bych věřil, že ke zhoršení došlo před zavedením ŠVP, a nyní se vše už bude jen zlepšovat. Jenže známí učitelé mi říkají: ŠVP nijak nezměnilo výuku. Kdo se chtěl změnit, změnil se už dřív, kdo se změnit nechce, nezmění se ani napsáním lejstra.

Poslední zpráva říká, že u nás došlo k výraznému poklesu výsledků v občanské výchově, a to máme demokratické občanství v RPV jako klíčovou kompetenci i průřezové téma.

Pojďme se proto trochu méně bavit o tom, co se nám chce (nikomu se nám nechce platit u lékaře, nikomu se nám nechce platit na povodně...), ale co pomůže žákům k lepším výsledkům třeba v porozumění textu. Tím nijak nepředjímám, že to budou standardy, ale když si tolik zemí ve světě myslí, že jsou důležité, tak to třeba stojí za zkoušku.

Rodič školáka

Díky za zajímavý pohled!
Už tady jednou zaznělo, že "nějaké upřesnění" RVP by bylo dobré - pomohlo by tedy i žákům? V čem? Nebo záleží spíše na metodách práce učitelů a žádný standard stejně kvalitnější výuku nezajistí?

Standardy zde jsou- byť nejsou jednotné. A bylo to také učivo zakotvené v osnovách- to se také rodičům nelíbilo, že děti jsou drilovány apod.
Nejde o to, že se učitelům nechce měnit zaběhané.
Jde o to, že není konkrétní představa a už se řeší testování a zavedení mlhavých standardů od nového roku či co. Takhle plýtváme silami učitelů i žáků. Pokud si opravdu čtete tuto diskuzi, pak vidíte, že diskutující disponují poměrně hlunokými teoretickými znalostmi a praktickými zkušenostmi a nejsou to žádní zpátečníci.
Bavíme se o tom, že učitelé jsou ochotni něco podnikat, ale musí to mít smysl a to opravdu momentální představa standardů nemá.