Pořád se nemohu zbavit dojmu, že je to především o lidech- dřív i nyní. Co je psáno, to je dáno, ale přidanou hodnotu vytvářeli vždycky osobnosti. A když dva dělají totéž není to vždy totéž...Alespoň já mám tu zkušenost.

Ale ono přece nejde o to, zda učitelé chtějí pracovat s něčím jako je standard. Něco takového bylo vždy a bude - byly to osnovy, pak RVP a ŠVP, teď se říká standard. Standardem je ale také obecně přijatá učebnice nebo sbírka úloh z matematiky - to leckdy převáží nad všemi papíry, které se oficiálně uznávají a kontrolují.

A připomeňme si, jak to bylo s osnovami - dělá se z nich strašák, kterým v praxi byly jen tam, kde se nedodržovala platná pravidla. Osnovy sice předepisovaly obsah výuky a rozdělení do ročníků, ale učitel měl právo obsah v rámci ročníku upravit až do 30 %, s povolením ředitele školy mohl přesunout učivo do jiného ročníku. Nedostatkem osnov byl fakt, že šlo jen o výčet témat - cosi jako obsah knihy. Osnovy blíže neurčovaly hloubku učiva, ta byla vymezena daným počtem hodin.
Tento stav byl kritizován od počátku 70. let, kdy u nás začala být mezi odborníky známá Bloomova taxonomie, její stručný přehled publikovala tehdy řada autorů, někteří ji rozpracovali pro konkrétní předměty. Mluvilo se o tom, že v osnovách by měl být definovaný požadovaný výkon žáka - ne jen věcný obsah učiva. To se neskutečnilo. Okolo roku 1980 proběhla reforma školství, která v lecčems připomínala reformu současnou - třeba papírováním. Bylo zavedeno vyplňování plachet formátu A3 - tématických plánů, kde se m.j. vyplňovaly i výchovně vzdělávací cíle. Snad mělo podle autorů jít o doplnění požadavaných výkonů žáků k heslům osnov- tedy doplnění toho, co tvůrci osnov sami nezvládli. Zvrhlo se to zpravidla na cíle typu "připomenout výročí narození V.I.Lenina při řešení kvadratických rovnic". I příšla demokracie a počítače a ŠVP. Osnovy byly vylíčeny jako symbol útlaku a místo jejich modernizace zase došlo na aktivitu učitelů. Ukázalo se, že velmi obecně zpracované RVP provázené hesly o tom, že předměty a učivo zcela ztrácejí význam, a ŠVP vytvářené tak, že se učitelé museli naučit ta správná slovní spojení, která jedině smějí používat, se tak úplně nepovedly. Takže se uvažuje o reformě reformy. Jen jde o to, aby standardy nebyly daleko ostřejším diktátem, než kdy byly jakékoliv osnovy.

Prima. Tak prosím někoho, kdo má teoretické znalosti a praktické zkušenosti, o vysvětlení, proč se stále nedaří udělat něco se schopností našich dětí porozumět čtenému textu. To je přece základ pro skoro všechno další učení.
A nechci slyšet, že to je v dětech. Naše děti ještě před 15 lety patřily ke světové špičce v matematice a přírodních vědách, a už tehdy jsme ve čtení dopadali v mezinárodním srovnání špatně. Nebo je čeština jazyk příliš obtížný? Nevhodný pro komunikaci? Anebo že by to bylo v osobnostech učitelů, jak tu někdo uvádí? Neumějí to naučit? Nebo jsou češtináři méně kvalitní osobnosti než matematikáři?

Kdo nechce slyšet, neuslyší, ale dřív bylo samozřejmostí, že se plnily úkoly- dnes děti diskutují, zda při nácviku čtení budou číst vůbec! natož třeba dvakrát jeden typ cvičení. A každý elementarista potvrdí, že základ je procvičování. Pokud to tedy není v dětech, bude to i v rodičích, kteří nemají čas na klidnou přípravu do školy.
Pokud máte pocit, že učitelé nejsou dostatečně erudovaní, pak je mi líto a nevylučuji, že jste se setkali s opravdu špatnými učiteli.

Souhlasím. Děti jsou jiné než dřív. Vyučovat děti vychované totalitním režimem bylo určitě jednodušší. Otázka zní: Jsme schopni vyučovat žáky vyrostlé v úplně jiné atmosféře? Možná i proto se zavádějí standardy a testy (státní maturita), aby se dětem a jejich rodičům dalo najevo, co se bere vážně a z čeho se nesleví.

Druhý důvod vidím právě v té argumentaci, že vše záleží na osobnosti učitele. Co když má moje dítě smůlu a od první do páté třídy bude mít jednoho učitele nebo učitelku, která je nekompetentní, která "není osobnost"? Očekávám, že dost podrobné standardy (ročníkové, jaké existují v zahraničí) by mohly v takovémto případě zajistit, že se včas přijde na to, že se tady něco vyvíjí špatně.

Jiná věc ovšem jsou termíny, o kterých ministr mluví. Deset let jsme se tvářili, že v českém školství máme jen dobré a tvořivé učitele, kteří si sami se vším poradí, a teď, tváří v tvář zhoršujícím se výsledkům, chceme vše dohnat za tři měsíce.

Rodič školáka

Standardy to určitě nebudou...
Země si rozhodně nic nemyslí, jen různí odborníci v jednotlivých zemích mají na společné evaluace znalostí a dovedností různé názory, konsensus neexistuje, výsledky testů jsou v různých studiích interpretovány a hodnoceny různě.
Jisté je jedno, test srovnává žáky podle předem nadefinovaných kritérií. Nedokáže rozhodně lidi naučit číst, pracovat s textem, najít v megabitech informačního balastu pro něj závažné informace, nepomůže uvědomění si mentálního procesu nabývání pro něj podstatné informace; zkrátka, testy neučiní žáky gramotnějšími. Budeme ale vidět vše pěkně srovnané podle momentální výkonnosti v daný den, v danou hodinu a podle jednotných kritérií.
Lidi naučí číst učitel, knihovník a rodič, kteří rádi čtou a dokáží s porozuměním věku a odlišnostem třídy sdělovat své čtenářské zážitky (v poučené struktuře smyslu, která opět musí odpovídat věku žáků), přinášet do hodiny zajímavé a výzev plné texty a metodami konstruktivistické pedagogiky s žáky pracovat na jejich pochopení, popř. analýze, zařazení do kontextu, hodnocení.

Standardy tady měly být rozhodně dřív nebo současně se vznikem ŠVP - obecné výstupy v RVP si každá škola zpracovala po svém, a tak se teď nestačíme divit, jak se školy liší. Stát by měl jasně říci, co si představuje pod pojmem základní vzdělání, když ho financuje. Pak teprve bude smysluplné testování žáků v 5. a 9. ročníku (upřímně - k čejmu bude, když nebudou mít žáci značnou motivaci v něm být úspěšní?). Nejdřív se nůžky v úrovni získaného základního vzdělání rozevřely díky ŠVP, teď se někdo bude pracně snažit je sevřít pomocí standardů a testování (potažmo vytvářením jakýchsi žebříčků úspěšných - "kvalitních"? - škol a podle nich jejich financování). Myslím si, že testy (pokud budou samoúčelné) samy o sobě nic zkvalitňovat nebudou. Povede to jen k nácviku vyplňování.
A jak se standardy vlastně nastaví? Bude to minimální hranice získaných vědomostí a dovedností, nebo maximální?
Na otázku, jestli učitelé chtějí nebo nechtějí pracovat se standardy, je odpověď těžká - nikdo je nikdy neviděl. Je to stejná situace jako s tvorbou ŠVP. Všichni ho museli udělat, nikdo nevěděl, jak má správně vypadat, teď se kontrolují a ejhle - najednou se zjistilo, že asi bude dobré jeden vzorový zveřejnit... Takové tradiční české kolečko. Ať ty standardy ministerstvo zveřejní a nechá učitele se k nim vyjádřit. Takhle je to jen teoretizování.

OK. Myslím, že se v posledních tak patnácti letech vše v českém školství nastavovalo tak, aby takové osobnosti měly co nejvíc prostoru. Zapomnělo se při tom, že školství není tvořeno jen samými skvělými osobnostmi, ba co víc, že takových lidí je asi menšina. Je tu nějaký hlavní proud, a pak také lidé, kteří vyučují neaprobovaně (někdy navzdory tomu dobře, a někdy dost špatně). Standardy vnímám jako pokus vzít v úvahu, že lidé nejsou ideální, a že každé dítě má právo na zajištění určité minimální vzdělávací služby. Základní myšlenka standardů je myšlenka každého dítěte na to, aby odcházelo ze školy vybavené určitým minimem nutných kompetencí či jak se tomu teď má říkat, a to i tehdy, když ve škole nenarazí na osobnost, ale třeba bude mít pět let neaprobovaného učitele, začátečníka či naopak vyhořelého unaveného důchodce, který chce učit jako před 30 lety, přestože svět se změnil.

Myslím, že všichni stále hovoříme o jednom- stát dosud nedal dostatečně najevo, co patří ke standardu, na jaké úrovni očekává naplnění standardu a zda má ukázat na průměr či kam (kompetence, dovednosti, atd.)
Chybí konkrétní zadání- diskuze může být široká a nemusíme se ničeho dobrat.
Možná by mělo MŠMT stanovit cíl tak, jak se stále opakuje na všech seminářích- konkrétní, měřitelný, dosažitelný.....)

Díky vám všem za přemýšlení, za náměty, nápady, pochybnosti...
Sledujeme pečlivě situaci i vaše názory. Dění v diskuzi pravidelně shrnujeme a předáváme pracovním skupinám. Vaše hlasy tu nezní nadarmo.
Témata do tohoto fóra přidáváme tak, jak se vynořují. Jakmile budou k dispozici další informace o záměrech, přineseme i nová témata. Chtěla bych ale vám všem nabídnout, že pokud pro svůj názor/nápad nenacházíte v tomto fóru odpovídající téma, můžete je založit - kliknete na tlačítko Nové téma.
Ještě jednou díky!
A vracím téma zpět do koleje: Chtějí učitelé pracovat s dokumenty typu standardu?
Lenka