Zora Syslová píše:
Milá Bohunko, to je právě to, co mě zaráží – že se často spojuje individualizace s počtem dětí. Podle mého je jediným problémem v počtu dětí, že dobré poznání každého jednotlivého dítěte a záznamů o něm, zabere více času. Ale organizovat nabídku činností tak, aby se v nich promítla různá náročnost a možnost rozvíjet různé inteligence a tak, aby v nich byly děti samy aktivní, to už s počtem tolik nesouvisí. A pokud ano – tak z mého pohledu jen ku prospěchu věci, protože připravit činnost pro 28 dětí (z výše uvedených hledisek) naráz je z mého pohledu čistá absurdita. Naopak, při tak vysokých počtech dětí, je přece daleko přirozenější práce a hra ve skupinkách.
Pokud tedy hovoříte o vypětí sil učitelky, pak věřte, že síly by mi došly v tu chvíli, kdybych měla dělat něco se všemi dětmi naráz – udržet jejich zájem, klid a aby si každé z této činnosti něco odneslo…….
To bude asi ten „kámen úrazu“ – co si kdo představujeme pod individualizací? A také – za jakého počtu individualizovat jde a kdy už nejde. To totiž není nikde napsáno a v odborné literatuře jsem se ani nesetkala s tím, že by individualizace byla podmíněna počtem dětí, žáků nebo studentů.
Pokud dobře rozumím napsanému, znamená to, že učitelka vymýšlí různorodé činnosti pro všech 28 dětí tak, aby se v tom všechny děti našly. Proto musí mít dobře zmapované dovednosti a možnosti každého jednotlivého dítěte. Ptám se, zda je v silách učitelky toto vše ( výroba pomůcek, plány, evaluace, záznamy o dětech, atd.) stíhat v rámci své pracovní doby. Osobně si myslím že ne. Učitelky často pracují nad rámec své pracovní doby, ve svém volném čase, často na úkor rodiny.
Co se týče počtu dětí pro efektivitu individualizace, osobně si myslím, že lepší výsledky budou v menším kolektivu dětí, kde děti mají větší osobní prostor a nejsou namačkané jak sardinky, nebudou tolik trpět "pracovním hlukem", který nepůsobí příjemně na děti ani na učitelku a učitelce se bude lépe pracovat s kolektivem jako celkem (což je dle mě i při individualizaci důležitý článek vzdělávání) při tvorbě a osvojování pravidel, při rituálech a práci v kruhu, apod.