Janek Wagner píše:
Vzhledem k tomu, že direktivní zásahy do školského systému (a je jedno, zda jde o tzv. evaluační standardy, plošné testování či "doporučené" ŠVP) se mají zavádět již letos,
obávám se, že získaná data v následujících letech budou pro vyhodnocení reformy samé i těchto direktivních zásahů nepoužitelná. Čili efekt bude jediný: seriózní řízení bude nemožné. V této souvislosti se ptejme: komu to má sloužit a kdo z toho bude mít prospěch?
To chcete říci, že jestli budou mít čeští žáci v letošním testování TIMSS opět špatné výsledky, tak je to proto, že se začalo pracovat na standardech nebo že letos na podzim možná proběhne pilotní testování ve 3 % škol? Tomu snad nevěříte ani vy. Standardy a testování jsou a budou dva až tři roky ve stádiu vývoje, diskusí a pilotování. Při známé stabilitě české politiky je ve hvězdách, co za tři roky bude.
Ale zpět ke školství: Pokud nebudou k dispozici žádná data pro vyhodnocení reformy, je to doslova katastrofa, a vinu za ni nese bývalé vedení ministerstva školství, které zrušilo program ověřování výsledků žáků v pátých a devátých ročnících (prováděl ho ÚIV v letech 2004-2008). Proto je české školství řízeno naslepo, aniž by bylo zřejmé, jakých výsledků žáci dosahují a jaké efekty měly minulé zásahy do systému. Ptejme se: Komu prospělo, že tyto testy byly zrušeny? Překážely někomu v jeho komerčních aktivitách? Proč to bylo veřejnosti a iniciativám jedno? Je přece jasné, že v systému bez zpětnovazebních informací, zejména v systému decentralizovaném, se nůžky mezi školami a mezi regiony budou dále rozevírat...
Pravděpodobně stav, kdy neznáme výsledky žáků, škol a systému, resp. kdy jedinou možností získání zpětné vazby jsou služby soukromých firem, opravdu určité skupině lidí vyhovuje. Jsem ale přesvědčen, že děti z toho prospěch nemají.