Už jsem to sice psal poněkud v jiném vláknu, ale je důležité, abychom ve veřejné diskuzi uváděli informace v souvislostech. Pro mnoho lidí v posledních desetiletích je příznačná určitá posedlost čísly. Změřit, sečíst, podtrhnout a vyjádřit vše nejlépe jedním číslem, trochu to vzbuzuje analogii se slavnou odpovědí Hlubiny myšlení v Stopařově průvodci, která odpověděla na velkou otázku života vesmíru a vůbec: „42“. Nechci zlehčovat otázku testování, spíš naopak. Jestliže má testování poskytovat alespoň trochu relevantní data musí akcentovat cíle vzdělávání, které jsou očekávány. Chceme-li dosáhnout nějaké změny, je potřeba tuto změnu jasně zformulovat k ní sestavit test (jde-li to) a ověřit na vzorku před změnou a po ní, jak vše zafungovalo. Ovšem obávám se, že takto se školství neřídí nikde na světě, byť se rád nechám poučit.
K tomu aby dnes i před šesti lety byli jednoznačně formulovány cíle, byť jen oborového vzdělávání je zapotřebí hodně trpělivosti, otevřenosti a naslouchání. Mam trochu obavu a myslím, že jen parafrázuji jednoho z účastníků této diskuze, že snahy osobní a nebo nevím jaké povedou opět k tomu, že cosi vznikne, co bude za pět let označováno za vágní nebo rigidní, anebo nevím jaké.
V Čechách není mnoho lidí, kteří by byli ochotní pracovat na něčem takovém jako standardy. Většinou se často jedná o lidi, kteří spolupracovali již na RVP. Proto se mi jako moderátorovi zdá důležité, aby určitým předpokladem diskuze byla pozitivní představa protivníků. Jejich očerňováním nic nezískáme.

Kdykoliv začne být atmosféra v diskuzi trochu „ostřejší“ my moderátoři zbystříme. V tuto chvíli snad nejde o to, kdo je či není trapný, ale o věrohodnost argumentů. Plně chápu obtížnou roli D. Dvořáka, který zde poněkud osaměle hájí nastartovaný proces vzniku standardů a testování. Na druhou stranu mezi těmi pár aktivními účastníky této diskuze je většina, které jde určitě hodně o vzdělávání zcela konkrétních dětí.
Na jiném místě ve fóru zaznělo, že je důležité v rámci svých možností aktivně přispět k tomu, aby výsledky našich žáků měly zlepšující se trend. Každý z nás k tomu tedy přistupujeme ze svého pohledu a snažíme se dělat to maximu. Třeba kladením důležitých, byť nepříjemných otázek.
Absence jasných odpovědí na ně, může být jedním z důležitých výstupů diskuze, který povede následně k jejich formulaci.

Ta jedna odsouhlasená sugestivní otázka v rozsáhlém šetření není zrovna solidní argument:

Celkové výsledky – relativní (v %)
Hodnocené části určitě souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím určitě nesouhlasím Celkem
Pravidelné testování motivuje školy k co nejlepší práci. 7,5 54,7 31,0 6,9 100,0
Na základě výsledků mohou školy přijímat účinná opatření. 13,0 61,6 21,5 3,8 100,0
Souhrnné výsledky každé školy by měly být veřejně přístupné. 11,7 35,9 33,5 18,9 100,0
Při financování by se mělo přihlížet k dlouhodobým výsledkům. 4,2 18,1 33,3 44,4 100,0
Testy příliš posilují orientaci na znalosti místo rozvoje KK. 19,0 51,5 25,7 3,9 100,0
Vyšší náročnost testů povede k vyššímu úsilí žáků. 2,0 19,6 53,3 25,1 100,0

Celkem 9,5 40,3 33,0 17,2 100,0

Pro mne je důležitější, že víc než 70 % souhlasí s výrokem: Testy příliš posilují orientaci na znalosti místo rozvoje klíčových kompetencí.

Zpráva ÚIV je na http://www.uiv.cz/soubor/4382, otázky jsou na straně 32 a výsledky na straně 33.


Ostatně tohle je jen důkaz manipulativní interpretace, protože v dotazníku nebyla o užitečnosti řeč.

Děkuji za konkrétní odpověď.

Jsme menší škola, která má malou učebnu VT pro 12 žáků. I kdyby nám někdo nařídil, že si musíme pořídit více počítačů, musel by nám na ně také postavit místnost, protože už ani jazyky nemáme kam dělit.

Zároveň si myslím, že je tu přiznává i to, že každý výsledek má dopady na některé aktéry diskuse.
Někdo je učitel/ředitel, který může být znejistěn tím, jak jeho škola dopadne; někdo je spojen s komerční firmou, která vytváří testy, a může získat od státu velkou zakázku, může naopak ztratit část trhu nebo by státní testy vytvořily pro jeho firmu novou poprávku; pro někoho práce na standardech může znamenat zajímavou pracovní příležitost; pro někoho příležitost získat politický kapitál před příštími volbami atd.

Vzdělání je vždycky politikum, a v tom smyslu mi otázka po tom, kdo má jaký zájem, legitimní. Jen bych prosil, pokud někdo tuto otázku otvírá, aby popsal i rizika současného stavu bez standardů a čí zájmy mohou být spojeny s tlakem na jeho zachování.

S čím tedy většina škol souhlasí nebo spíše souhlasí?

Pravidelné testování motivuje školy k co nejlepší práci.
Na základě výsledků mohou školy přijímat účinná opatření.

Jak to ÚIV interpretoval?

Nadpoloviční většina škol se přiklonila k souhlasu, že pravidelné testování je motivační a pro školy užitečné.

Co o tom napsal pan Wagner?



Pokud pana Wagnera chápu, "manipulativní interetací" nazývá toto: " 74,6 škol souhlasí nebo spíše souhlasí s výrokem, že na základě výsledků mohou školy přijímat účinná opatření" lze interpretovat jako "větina škol se přiklonila k tomu, že testování je užitečné".

Nehodí-li se Vám fakta, jsou otázky ve výzkumu špatné a odpovědi zmanipulovaně interpretované? Pane Wagnere, pokud jsem Vás pochopil, myslím, že by si ÚIV zasloužil Vaši omluvu.

Výborná úloha, hned v pondělí ji použiji v deváté třídě. Jsem zvědavá, jaké závěry z ní žáci učiní.
Já tam čtu toto: testování motivuje školy k co nejlepší práci[*] a mohou na jeho základě přijímat účinná opatření, ale výsledky mají zůstat "doma". Navíc je nutné se velmi důkladně zabývat formou testu, aby v důsledku nevedly k orientaci na pouhé znalosti. Jasné je i to, že testy nepovedou k vyššímu úsilí, mají tedy skutečně pouze autoevaluační smysl, plošné testování tedy nesplní svůj účel.
[*]Jako učiteli velice pomůže s přípravou, když si zformuluje otázky, na které by jeho žáci měli znát odpověď nebo umět vést diskusi (ještě lepší). A nejde o to dojít k jednobarevné odpovědi. Důležitější je naučit děti věcně argumentovat, shánět podklady a vybrat ty relevantní. Ale to je úkol na celý život. Nechtějme tyto dovednosti po žácích ZŠ. Snad SŠ je to pravé místo.

A tím se zase dostáváme na začátek této diskuse. Co tedy máme a smíme chtít po absolventovi prvního a druhého stupně? To se tu přece snaží kolegové vymezit. Budu Vám velmi vděčen za jakoukoli pozitivní odpověď.

Především chci přesnost. Ohledně srovnání způsobu testování v OECD nebo EU i v interpretaci rychlých šetření.

Vyvozovat z vyhodnocení souhlasu s jedním výrokem o zjišťování výsledků pomocí centrálně zadávaných testů z rychlého šetření "Na základě výsledků mohou školy přijímat účinná opatření.", výrok "Nadpoloviční většina škol se přiklonila k souhlasu, že pravidelné testování je pro školy užitečné" může opravdu jen zaslepený manipulátor.

Velmi jste mne zklamal, pane kolego. Další diskuse už opravdu nemá smysl.

Opět mi nezbývá, než ponechat hodnocení na čtenářích (jestli tu ještě nějací kromě nás tří vydrželi, o čemž trochu pochybuju).

Mne především zklamaly výsledky českých dětí v PISA 2009. Nečekal jsem takovou katastrofu. Ve srovnání s tím mi tato diskuse zas tolik překvapení nepřinesla.