Souhlasím s Pavlínou! Letní škola je opravdu fajn. Letos se také chystám a na příští rok už jsem přihlášena do 14-denního kurzu angličtiny pro pedagogy . Moc se na to těším Slávka

Já se hlásím mezi ty, kteří dobíjejí baterky přes prázdniny na kurzech. Většinou se tam dozvím hodně nového a kolegové bývají skvělí. Letos jedu do Anglie, tak se třeba dozvím i jak to dělají jinde.

Já to mám podobně. Pokud absolvuju nějaký opravdu dobrý kurz či školení, většinou na vstřebání a rozvinutí nápadů pak potřebuju určitý čas, který v průběhu školního roku chybí. Takže během školního roku nadšení ze školení většinou zapadne díky nedostatku času na vstřebávání.

Přes léto sice zatím nekurzuji, ale o to více se dostávám k věcem, na které nebyl čas.
Dovolená ano, většinou jsem v červenci měla školy plné zuby, ale jak se blížil přelom prázdnin, vždycky se začalo objevovat cukání, co bych mohla dělat a připravit Teď mám to cukání celoprázninově, protože mi nic jiného nezbývá .. a navíc se na to září vážně těším )) (a teď mě nebijte, já vim, že vám dovolená teprve začíná )

Dobrý den všem,

každý nějak dobíjíme baterky přes prázdniny... Navíc jsem u sebe vypozorovala opakující se postupy:
- začátkem června už začínám přemýšlet nad následujícím školním rokem - nakupuji pracovní sešity, rozšiřující učebnice a studijní materiál, hledám ještě dokonalejší pomůcky a vyplňuji si pro sebe pracovní sešity;
- těsně po rozdání vysvědčení jsem ještě docela "rozjetá", takže během prvního týdne vypracuji většinu tematických plánů na příští školní rok;
- jak se vzdaluje poslední školní den, lenivím stále více, zvykám si na "nicnedělání" a v druhé polovině srpna se výrazně netěším do práce.

Předpokládám, že se to letos opět bude opakovat.
A tak honem do práce, dokud mám ještě tempo!

A co to má společného se syndromem vyhoření? Dokud to takhle bude fungovat, snad ještě planu a nehasnu

Milá Pavlíno! Obdivuju vaše pracovní nasazení na začátku prázdnin. To bych nedokázala. Já to mám přesně opačně. Po rozdání vysvědčení nemám na práci ani pomyšlení a relaxuji. Ale zanedlouho se otřepu a už to jede.... Připravuji, přemýšlím a chystám se na nový školní rok. A jak jste na tom vy ostaní? Slávka

Tak pravý "burnout" je vážná věc.

Pro učitele, kteří mají v tomto směru velice rizikové povolání, jsou zde prázdniny, které by měli dle mého názoru vyplnit kvalitním odpočinkem: prostě vypnout, slunce, voda, vzduch, sport, jiné zájmy.

A také - berme svou práci trochu s nadhledem. Učitelství je v určitém slova smyslu povolání jako každé jiné - nemusím být učitelem 24 hodin denně. Školení o prázdninách mohou opravdu někomu baterky dobít a další vzdělávání je důležitou věcí, ale osobně si nedokážu představit revizora, který v době své dovolené kontroluje osazenstvo campu, zda mají všichni lístky, a listuje knihou "Jak lépe rozpoznat černého pasažéra".

Dobrý den všem.
Začnu trochu jinak. Můj manžel je strojvedoucí. Co dva roky musí povinně absolvovat rekondiční čtrnáctidenní pobyt v nějakém lázeňském zařízení. Bůh ví, že to tihle lidé opravdu potřebují, jejich práce je velmi náročná a zodpovědná. Ale ta naše přece také. Nezlobila bych se, kdyby mi někdo takový pobyt alespoň občas nabídnul Někdy se cítím opravdu velmi, velmi unavená

Zde je asi možné použít na kofinancování takového pobytu FKSP, o nakládání s těmito zdroji rozhoduje odborová organizace, pokud se nevyskytuje, tak ředitel.

Jinak - ano. Zátěžová povolání musí předpokládat umění a možnost regenerace. V sektorech, kde na to mají, dostávají zaměstnanci příspěvky na dovolenou od svého zaměstnavatele. A dovolená by měla být zkrátka dovolená. Obdivuji např. učitele, kteří po celoroční práci s dětmi působí ještě o prázdninách na dětských táborách (i když, pokud je tam dobrá parta a nestresové prostředí, může být).

Učitelství je v určitém slova smyslu povolání jako každé jiné - nemusím být učitelem 24 hodin denně.

V určitém slova smyslu? V každém slova smyslu. Učitelství je povolání. Nic víc, nic míň.

Dobře, omlouvám se za pokus o eufemismus. Nechtěl jsem být tak přímočarý. Máte v určitém slova smyslu pravdu.