Já píšu, děvčata, celý svůj život levou, a to díky mamince, neboť v 60. letech min. století (fuj, to zní hrůzostrašně
) byla tendence všechny děti, které inklinovaly k levé ruce, přeučovat na praváky - a já jsem kvůli tomu v 1. třídě prožívala peklo na zemi. Naštěstí trvalo jen pár dní. Maminka si brzy všimla, že sklon i rovnost čárek, obloučků... se mi v zápisech značně liší ( ke zhoršení došlo ve chvíli, kdy mne soudružka učitelka přinutila změnit ruku), došla do školy a sdělila vyučující, že si přeje, abych psala levou. Byla jsem tehdy šťastná jako blecha (dodnes si ten slastný pocit vybavuji)…
Je ale fakt, že jsem po dobu studií problém se sklonem písma měla. Vše vyřešil až nástup do školy. Dostala jsem 3. třídu (zástup za mateřskou) a s ní i nácvik psaní. To mne přinutilo ( naučilo) psát krasopisně.
Co se týče sklonu sešitu či papíru,vyhovuje mi zvednutý pravý horní roh. Myslím ale, že podle odborníků by tomu mělo být obráceně. Proč se však nutit do něčeho, co mi nevyhovuje?
Důležitý je podle mého výsledek
. Krásné sny! Lenka