To je přesně důvod, proč jsme v tuto chvíli nechtěli psát do Strategie návod na práci ve třídě, přestože ho určité země do své strategie daly. Ale samozřejmě právě pro to už tady materiál jiní kritizují na nekonrétnost. Jenže my opravdu nevíme, co by se mělo vyžadovat, co jen nabízet a v čem je možno nechat úplnou svobodu.

Spíš obráceně. Obě definice vycházejí z definice čtenářské gramotnosti formulované pro výzkum PISA 2000, mimochodem nyní trochu rozšířené o důraz na afektivní faktory. Takže všude po světě se tomu říká gramotnost, a my jsme to zařadili v RVP pod KK.

To ale není podstatné. Podstatnější je, že ve světě se to té první ligy nejdůležitějších kompetencí či gramotností dostává i matematická a přírodovědná gramotnost, ale u nás se tyto dvě gramotnosti/kompetence mezi ty jádrové úkoly základního vzdělávání nedostaly.

Vůbec nejpodstatnější však je, jak na tom naše děti jsou. Zatím víme, že naše děti jsou, pokud jde o čtenářské gramotnosti/kompetence, podprůměrné. Protože to neměříme, nezbývá čekat na výsledky šetření PIRLS 2011 a zejména PISA 2012. Pak se dozvíme, zda s tím něco RVP udělal. Zatím máme jen signál z dat Scio o tom, že na základě srovnání výsledků testů žáků 9. tříd základních škol v letech 2005 a 2011: "Dovednosti žáků jsou v matematice a českém jazyku po šesti letech významně horší. Ubylo dobrých a velmi dobrých žáků a přibylo žáků podprůměrných." Jestli se nemýlím, tito žáci prošli druhý stupeň podle RVP. K těm datům se musí přistupovat opatrně z řady důvodů (neznám kurikulární validitu testů), ale je to signál, že RVP zatím nezvrátil trend zhoršování výsledků, což odpovídá jiným zjištěním, že v mnoha školách se nic nezměnilo. Tím se zdlouhavě dostávám k hlavní odpovědi na otázku, proč nestačí, že máme čtenářskou gramotnost / komunikační kompetenci víceméně dobře popsanou v RVP. Nestačí mít věci dobře popsané v RVP. Potřebujeme, aby se promítly do znalostí a dovedností žáků opouštějících základní vzdělávání. A to se nedaří. Strategie mohou vlastně jen připomínat jednotlivé cíle RVP (nebo nějaké komplementární), ale měly by se víc zaměřit na to, aby se ty cíle promítly až na úroveň skutečně dosažených efektů, výsledků žáků.

Je to přesně naopak, než tučným písmem píšete.
Systémový rámec RVP ZV dává Bílá kniha. A ta přepokládala, že větší autonomie škol bude vyvážena fungujícím systémem monitorování. Nesystémové je to, že se realizovala jen polovina reforem navržených v Bílé knize - školám se dala maximální autonomie bez současného dobudování systému externího hodnocení, s nímž Bílá kniha počítala. To je základní problém našeho školství.
Nikdo v diskusi se tady nevyjadřuje k základnímu problému, kvůli kterému celé tohle podnikáme: skutečnost, že všechna šetření výsledků českých žáků, ať už jsou pojata jakkoli, zdůrazňují zhoršování z hlediska jádrových cílů základního vzdělávání. Jestli má pravdu Scio, tak s tím reforma dosud nic neudělala. Kam se tedy chcete vracet?

Dovolím si vyjádřit hypotézu, proč se snižuje úroveň čtenářské (ale možná i jiné) gramotnosti. Dnešní rodiče děti posadí k počítači, místo aby jim četli a hlavně, místo aby si s nimi povídali (samozřejmě že ne všichni). Moji rodiče se mě ptali, co jsme ve škole probírali a pak jsme si o tom dlouze povídali ze všech možných úhlů pohledu (vzpomínám si např. na jízdu autem k babičce kolem, tehdy ne tak častého, řepkového pole; asi týden předtím jsem dostala z řepky trojku, protože jsem řekla řepka olejnatka a nevěděla, že má 4 okvětní lístky; povídání v autě o řepce nám zabralo asi hodinu).
Myslím, že osvěta mezi rodiči by měla mít přednost před vším! Když "zaberou" rodiče, budeme mít čas na diskuze o strategiích i standardech.

A ještě jednu poznámku: v tomto týdnu vyšel v HN průzkum "gramotnosti" žáků a z grafu tam vyplývá, že žáci pražských škol byli o víc jak 36 bodů nad průměrem republiky (podobně na tom je ještě Vysočina) a při srovnání s ostatními zeměmi by nedopadli zdaleka tak špatně (PISA). A já se ptám: proč chce někdo mermomocí měnit všechno všem, když některé školy si vedou dobře? Není problém někde jinde? (Možná jsme zase u těch rodičů...)

No to jsem se parádně odchýlila od tématu !

Tak alespoň odkaz: http://hn.ihned.cz/c1-56067290-pokles-v ... iard-rocne

Názory pana Dvořáka nesdílím. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že není skutečný odborník na tematiku gramotností, natož kurikulární reformy. Vyvozuji to především z jeho diskuzních příspěvků zde. Také celý text Strategie mi přijde velmi vágní a jeho čtení mi vzalo hodinu života, aniž bych si z něj odnesl něco víc, než stokrát omleté věci...

A proč si myslím, že pan Dvořák problematice nerozumí? Ohání se třeba testováním žáků 9. tříd firmou Scio v roce 2011 a tvrdí, že tito žáci byli vyučováni podle RVP ZV. To samozřejmě není vůbec pravda! Tito žáci prošli výukou dle starých osnov... O výsledcích kurikulární reformy lze něco tvrdit, až budeme mít absolventy, kteří prošli RVP ZV od první do deváté třídy. A to nebude ještě řadu let... Nyní jsme ve stadiu, kdy se učitelé s reformou ještě ani nesžili.

Než se odtajní jména, kdo na Strategii pracoval, zajímalo by mě, jestli byli v týmu odborníci na čtenářskou gramotnost jako Jana Straková či Ondřej Hausenblas, nebo někdo ze Scia, kde se vytvářejí testy a e-learningy pro čtenářskou gramotnost, nebo zda za matematiky byl v týmu prof. Hejný. Toto jsou jména z "první ligy". Jestli tam nejsou, byl tým alespoň druholigový, nebo to je jen nějaký okresní přebor? To je jeden z důvodů, proč by bylo dobré znát jeho hráče už nyní. Od pana Dvořáka jsme se dozvěděli jen to, že jejich jména nezná. Neznat jména svých spolupracovníků mi ovšem přijde značně podivné...

Jinak v celé Strategii jsem nenašel ani slovo o občanských sdruženích, která udělala v oblasti např. čtenářské gramotnosti mnoho práce (především Kritické myšlení, o.s.). Je to zkrátka takový "dobešovský text" - RVP ZV je špatně, občanská sdružení nemají do ničeho mluvit, nejlepší je testovat žáky v 5. a 9. ročníku a úplně nejdůležitější jsou Standardy...

Takže za rok dva jiná skupina bude zase předefinovávat základní gramotnosti a vznikne další Strategie xy. (Nejdříve očekávám finanční gramotnost, která by měla být tématem blízkého testování PISA.)

Zaráží mě také horizont 5 let (a vůbec chybějící rozepsané kroky v čase), který je v protikladu s trendem snižování gramotnosti a s poněkud katasrofickými vizemi o snižování konkurenceschopnosti ČR. My bychom potřebovali udělat něco hned. Proto opakovaně mluvím o revizi RVP ZV, která je aktuálně na stole a mohla by "zapůsobit" třeba od září. Strategie se nedostane k učitelům (zdá se, že ani nechce), ti si ji vůbec nepřečtou. RVP ZV je závazný dokument a může ho tlačit ČŠI (když se přestane zabývat pitomostmi jako jsou cedulky na dveřích, protože arabsky popsaná třída by zřejmě vůbec nefungovala).

Dobrý den,
mohl bych otevřít polemiku o "mé oblíbené" informatice, tudíž ICT gramotnosti (viz str.1 druhý odstavec a pak str.2 předposlední odstavec ... a konec ... ale chvála bohu i za tyto dvě zmínky).

Nicméně po zběžném pročtení mám pár "chytráckých" poznámek:
1) Moc se mluví, málo dělá.
2) Když už se dělá, tak:
a) není zřejmý cíl změny, vyčleněný čas a poskytnuté zdroje;
b) není zřejmá synergie v rámci ucelené strategie (tj. návaznost na projekt nejbližší vyšší úrovně, provázanost s projekty na stejné úrovni a dopady na projekty nejbližší nižší úrovně);
c) není srozumitelný konkrétní způsob realizace těmi, kteří mají přímý vliv na cílovou skupinu (žáky) - a to jsou přímo školy; jinak řečeno, můžou být deklarované cíle logické a přirozené na centrální úrovni, ale pro úspěch je klíčová podpora lidí v terénu.

A poznámka k tomu: Oceňuji snahu pana kolegy Dvořáka (jako jediného) trpělivě diskutovat a komunikovat. Bohužel moje důvěra je silně nabourána "amatérismem" kolem ukončené revize RVP ZV a (možná stále) probíhající aktualizace standardů ZV.
Není-li příslušnému úkolu poskytnutý potřebný čas a adekvátní zdroje, pak nemáte šanci dosáhnout nastaveného cíle v jeho kvalitativních ukazatelích. Kvantitativně samozřejmě ano. Například tím, že v daném termínu se zveřejní určitý dokument ... a vlak může vyrazit do další stanice (tou například může být odborná online diskuse cca 3 týdny v období, kdy většina základek má zcela jiné priority) ...

1. Svým posledním příspěvkem jste posunul celou diskusi z roviny věcné do roviny osobních útoků. Napsal jste příspěvek o systémovém rámci reformy, já jsem vám vyložil svoje argumenty opřené o Bílou knihu, proč si myslím, že jste úplně vedle. Vaše odpověď nezareagovala na žádný můj argument. Odvedl jste ji k rovině osobního útoku.



Žáci, kteří byli v roce 2011 v devítce, absolvovali celý druhý stupeň povinně podle RVP ZV. Napsal jsem přesně toto:



Efekty reformy mohou teprve nabíhat v dalších letech, ale mohou se také zmenšovat. Většina reforem, pokud vůbec něco na chvíli změní, po pár letech "vyšumí" a věci se vrátí v lepším případě do stavu, který byl před reformou.

Na téma kurikula jsem obhájil disertaci, kterou její oponenti prof. Průcha a doc. Janík, dnes možná největší autority v české pedagogice, okamžitě doporučili vydat. Dané téma přednáším na univerzitě, publikuju k němu v odborných časopisech, v řadě monografií. Jsem garantem nebo moderátorem sekce kurikula na odborných konferencích ČAPV.

S prof. Hejným i s dr. Strakovou, kterých si vysoce vážím, spolupracuji. I když s J. Strakovou se naše názory někdy liší, jsme členy stejného výzkumného týmu vedeného prof. Švejnarem a dr. Gregerem. Momentálně dokonce v jednom projektu prof. Hejného "řídím", publikovali jsme společně mj. analýzu výsledků TIMSS. Řídím projekt výzkumu efektů kurikulární reformy na základní školy, který byl vybrán pro financování ve veřejné soutěži akademií věd. Kdybyste chtěl, mohl jste si většinu těchto informací zjistit z veřejných zdrojů. Přinejmenším formálně patřím k několika málo lidem, kteří se zde dlouhodobě soustavně výzkumu kurikula věnují.



Strategie uvádí, že vycházela ze i zkušenosti neziskových organizací, členy týmu byli pracovníci ze škol, které jsou dlouhodobě do programů podporových občanských sdružení zapojeny. Ale strategie je především doporučením opatření na úrovni národní vzdělávací politiky (proto nejde na úroveň třídy), týká se toho, co se dá "ovlivnit opatřeními prováděnými orgány státní správy na národní úrovni." Je to v tuto chvíli jiná úroveň analýzy, nechci říci, že méně nebo více důležitá, jen jiná.

Jsem zvyklý, že moje názory vyvolávají nesouhlas, mohou být i nesprávné, ale mám pro ně odborné argumenty. Vy jste ale přestal disktovat o věci a přešel na rovinu osobních útoků podložených buď ničím, nebo nepochopením toho, oč jde. Na této rovině nehodlám pokračovat, i když budete svoje příspěvky vkládat nadále celé tučně, aby vás náhodou nikdo nepřehlédl.

Pokusím zopakovat svůj argument, který jsem psal tučným písmem, aby nezanikl v proudu textu a někdo si nevybral jen jeho část: V roce 2011 neprošli žáci výukou podle RVP ZV od první do deváté třídy.

Dokonce bych řekl, že neprošli výukou podle RVP ZV ani od šesté do deváté třídy. Formálně možná ano, ale učitelé v době, kdy už museli mít napsané ŠVP a učit podle nich, neměli skoro žádnou metodickou podporu. (Ta se objevuje až v poslední době...) Pochybuji, že v učitelé té době rozuměli pojmu klíčové kompetence nebo průřezová témata. (Ostatně vedu semináře pro učitele ze ZŠ v rámci DVPP a těmto pojmům nerozumějí někteří učitelé dodnes...) Deváťáci v roce 2011 na II. stupni podle mého názoru prošli výukou, která byla úplně stejná jako výuka v roce 2010 nebo o pár let dříve! Jejich výkony tedy nelze spojovat s RVP ZV ani ŠVP. Souhlasíte, pane Dvořáku?

Jinak jsem se jen optal, zda Jana Straková, Ondřej Hausenblas nebo prof. Hejný byli členy týmu, který tvořil Strategii. Stačilo odpovědět ANO/NE. Neptal jsem se, zda jste s nimi spolupracoval na jiných projektech, ale na tomto. Kdyby byla Strategie podepsaná, ptát by se zde nikdo nemusel...

A myslím, že jste mi stále dlužen odpověď na otázku, proč se v textu Strategie nezmiňují občanská sdružení. Ani jako subjekty, které v této věci mnohé udělaly, ani jako subjekty, které právě něco dělají, ani jako subjekty, které toho ještě mnoho mohou udělat! Ono se toho totiž v této oblasti dělá mnoho... Asi to víte, ale proč to ve Strategii tajíte? Učitele k tvorbě Strategie přizvete, ale představitele občanských sdružení nikoliv? Mně to přijde jako nedemokratické obcházení občanské společnosti... Tohle je přesně dědictví ministra Dobeše.