Tak jsem si pečlivě pročetl celý dokument a bezesporu je hodný diskuse a jeho následné podpory. Z mého pohledu k němu mám dva významnější podněty.
1. Provázanost čtenářské a matematické gramotnosti s digitálními technologiemi a ICT gramotností.
2. V rámci implementace věnování větší pozornosti mikroregionálním aktivitám.

ad 1)
Ačkoliv se s daným propojením v dokumentu "automaticky" počítá, podrobněji ho nerozebírá. Budu-li akceptovat předpoklad "VIP" postavení čtenářské a matematické gramotnosti, pak zmiňovaná provázanost nemůže mít pouze deklarativní charakter. Dle mého soudu je v této oblasti nutné soustředit se minimálně na dvě aktivity:
- provést analýzu, jak digitální technologie ovlivňují dané gramotnosti + jaké nástroje a metody mají největší pozitivní efekt;
- iniciovat větší míru integrace vzdělávacího oboru "ICT" do ostatních vyučovacích předmětů (minimálně českého jazyka a matematiky) a tomu uzpůsobit nejen revizi příslušných VO RVP ZV, ale i precizaci jejich standardů. To následně povede k tvorbě úloh s "ICT nádechem" a jejich užití během testování.

ad 2)
Dle mého soudu by jedna z forem podpory implementace měla být spojena s oslovením "trojkových obcí", které by v rámci své působnosti iniciovaly "gramotnostní projekty". Ty by vedly ke spolupráci na mikroregionální úrovni těch škol, u kterých význam kooperace "přebije konkureční bitku o žáka". Samozřejmě ruku v ruce s tím jde i zájem o zvyšování kompetencí vedení zapojených škol.
Úspěšnost této implementační cesty je pak dle mého soudu jedním z nezbytných předpokladů udržitelnosti (udržíme-li zájem zřizovatele, lze očekávat udržitelnost i na úrovni školy).

1. Těch lidí, kteří se dlouhodobě věnují vzdělávání, zas tak moc není, aby se neznali a neřekli si to. Já se potkám každý měsíc s lidmi ze SKAV a dalších občanských sdružení. Nejsem si tím stopro jist, ale myslím si, že jsem je o existenci a práci pracovní skupiny informoval. Naštěstí existují lidé, kteří jsou ochotni komunikovat nad jednotlivými věcnými problémy, aniž by nutně museli souhlasit se všemi názory partnera, a dokonce si uvědomují, že i různost náhledů např. na RVP nás obohacuje a zvyšuje šanci, že najdeme správná řešení našich problémů.

2. Strategie je doporučením směrem ke státní správě, a tudíž si pracovní skupinu jmenovala státní správa z lidí, kteří vědí, jak to chodí ve státní správě. Nehájím tu, že proces tvorby Strategie byl nastaven dobře nebo optimálně. Na to opravdu odborník nejsem (pane Sarközi). Ale podkladový materiál vznikl. Skutečnost, že prakticky všechny připomínky zde se týkají procesu jeho tvorby, tedy něčeho minulého, co už nezměníme, a ne jeho obsahu, nebo dokonce věcného stavu, svádí k představě, že skupina BYLA vybrána dobře. Ony se totiž někdy tyto skupiny zcela vyčerpají návrhem optimálního jednacího řádu, a dál se nedostanou.

3. Jako zástupce pracovní skupiny beru na vědomí, že značná část malé části pedagogické obce, která chodí na tento server, NENÍ spokojena s tím, že první verze strategie byla zveřejněna bez seznamu autorů, a má podezření, že proces tvorby není dostatečně systémový a inkluzivní.

Jako zástupce pracovní skupiny se tážu. Co si myslí malá část pedagogické obce, která chodí na tento server, o následujícím:

Je úroveň čtenářské a matematické gramotnosti českých žáků a trend vývoje jsou vážným problémem, který vyžaduje nějaké kroky na národní (ústřední) úrovni?

Popisuje stručná analýza v Strategii základních gramotností důležité příčiny?

Považujete některá z navržených opatření za dobrý nápad?

Díky moc za takovéto podněty. Snažím se vytěžit něco pro další práci ze všech zde uveřejněných příspěvků, ale z některých to jde přece jenom líp.

Ano! Jen bych nepoužíval slovo "národní" (zní mi v dnešní době "starovlastenecky"...), ale celostátní.

Od státu očekávám, že bude postupovat promyšleně (to dosud nedělal a stále nedělá...), což by mohla Strategie zajistit, pokud bude kvalitní a budou ji tvořit špičky z oboru (nejen z ČR, ale i přizvaní experti ze zahraničí) a bude se realizovat (s posledním krokem míváme v ČR problémy...). Opravdu si stále neumím představit, že by tak významný dokument vznikl bez Jany Strakové, Ondřeje Hausenblase či prof. Hejného a dalších expertů... Proto by měli být dodatečně přizváni k tvorbě Strategie.

Od Strategie očekávám, že bude komplexní - nebude tedy opomíjet důležité hráče, jakými jsou občanská sdružení, nebo třebas i komerční firma Scio (mají k tématu co říci, disponují zajímavými daty, v současné době jsou prakticky jediní, kdo něco dělají pro učitele a žáky v této oblasti...). Proto by měly být dodatečně přizváni k tvorbě Strategie.


Ano! Některé důležité příčiny uvádí (považuji je za všeobecně známé, ale to neznamená, že nepřetrvávají...). Další by bylo možné doplnit. Analýza, že chybějí analýzy, je zajímavou hříčkou...


Ano! Není tam žádné opatření, které by muselo být vyškrtnuto. Jen mi připadají málo konkrétní. Např. v testování 5. a 9. ročníků jsou nyní otázky zaměřené na čtenářskou gramotnost popelkou. Strategie by měla jasně říci, zda se musí zvýšit podíl takových otázek na 50% či 100%. Nebo se tam píše o snížení úvazků učitelů češtiny (neuvádí se tam ale, kolik to bude stát).

Takže třikrát ano! ALE: V době, kdy se plánuje (je schváleno) snížení rozpočtu školství v následujících dvou letech, je vlastně celá ta Strategie jen utopie! A podfinancované školství bude zřejmě i hlavní příčinou neutěšeného stavu. Pokud se chceme ve výsledcích vyrovnat Finsku, začněme u financování. Zatím to vypadá tak, že politici nechávají odborníky sepisovat Strategie a diskutovat, aby se nějak zabavili a "nezlobili". Výsledek pak skončí v koši...

Je úroveň čtenářské a matematické gramotnosti českých žáků a trend vývoje jsou vážným problémem, který vyžaduje nějaké kroky na národní (ústřední) úrovni? ANO. Ale to neznamená nutnost vytváření nových a nových strategických dokumentů. Kroky musí co nejrychleji dorazit do škol. Bližší harmonogram připravení nemáte?

Popisuje stručná analýza v Strategii základních gramotností důležité příčiny? SPÍŠE MOŽNÉ PŘÍČINY, naopak bychom se měli věnovat hledání dalších možných příčin (viz komentáře paní Petrů).

Považujete některá z navržených opatření za dobrý nápad? REVIDOVAT DÍLČÍ VÝSTUPY ŠVP TAK, ABY JEJICH ZVYŠUJÍCÍ SE NÁROČNOST VYTVÁŘELA PŘEDPOKLADY PRO DOSAŽENÍ OČEKÁVANÉ ÚROVNĚ NA KONCI OBDOBÍ. Nejdříve ovšem revize výstupů RVP. (Co však dělat, když žák této úrovně nedosáhne?)

Poznámka: Nevím, zda to diskutující vědí, ale v Revizi RVP ZV se navrhuje začlenit "čtenářskou gramotnost" do textu RVP ZV (škoda, že tam nebyla začleněna už dříve...). Ovšem nijak dál se to nerozvádí. Přibyla prostě jen tato dvě slovíčka. Co přesně mají učitelé dělat, se už z Revize nedozvíme. Ani žádné očekávané výstupy z oblasti "čtenářské gramotnosti" nepřibyly... Pokud to takto zůstane, nečekal bych v budoucnu nějaké zlepšení. Aby se skutečně začalo vyučovat čtenářské gramotnosti, musela by se přepsat úplně celá vzdělávací oblast "Český jazyk a literatura" v RVP ZV. Např. by se musela nově nazvat "Čtenářská gramotnost" a změnit její charakteristika, očekávané výstupy i učivo! To se však v příštích letech nechystá...

Přiznám se, že stále přesně nechápu, proč vytváříme pořád další a další dokumenty. Dovolím si ocitovat z našeho švp (snad mě vedení nepokárá) útržky týkající se, dle mého, čtenářské gramotnosti. Tak např.:
Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k učení
Učitel:
- prostřednictvím vyhledávání podstatných informací z různých typů textů vede žáky k porozumění jejich významu a smyslu;
- motivuje žáky, aby si vedli portfolio četby, tím sledovali pokrok ve svém čtenářství a rozvíjeli svůj pozitivní vztah k literatuře
Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k řešení problémů
Učitel:
postupným stupňováním náročnosti zadávaných prací rozvíjí myšlení žáků a schopnosti řešit nové situace;
- zadáváním vhodných úloh zaměřených na řešení jazykových problémů vede žáky k tomu, aby si zaznamenávali důvody řešení a postup jednotlivých
kroků a své záznamy využili při argumentaci a obhajobě řešení
Strategie vedoucí k rozvoji kompetence komunikativní
Učitel:
- psaním a čtením korespondence a jiné administrativy (poptávka, žádost, obchodní dopis, formuláře) se žáci naučí komunikovat v rámci různých prostředí...

A výstupy:
1. třída - vyjadřuje pocity z vyprávěného textu (učivo - vyprávění a dramatizace pohádek, vyprávění vlastních zážitků, řešení hádanek...)
2. třída - porozumí mluveným pokynům přiměřené složitosti, reaguje na ústní pokyn učitele, vyřizuje jednoduchý vzkaz, pozoruje vztahy, postoje a vlastnosti... (učivo - Střídání při vyprávění a rozhovoru, pozorné naslouchání řeči druhého, jednání při střetu zájmů a ve sporu: žádost, prosba, upozornění, nabídka ke smíru, prosté dějové vyprávění, jeho poslech, reprodukce, kladení otázek, sled událostí ve vyslechnutém příběhu, stručné převyprávění sdělení: nalezení hlavní dějové linie s vypuštěním podrobností, aby příběh mohl být převeden do obrázkové nebo pohybové podoby, řešení jednoduchých hádanek a rébusů, vyprávění bajek a legend, dramatizace bajek a legend...)

Asi nemá cenu pokračovat. Podobně to mají asi zformulováno v mnohých školách.

V RVP je napsáno (na mnoha místech) "čte s porozuměním". Já to chápu jako "rozvíjíme čtenářskou gramotnost".

P.S. k předchozímu příspěvku - možná je to tím, že bych vlastně vůbec neměla učit, neb nemám ani v náznaku potřebnou kvalifikaci

1. Protože stát má odpovědnost za všechny školy, nejen za ty dobré. Dokonce má odpovědnost především za ty druhé. Proto se taky začalo vytvářením "minimálních" standardů. Většina opatření se zamýšlí s ohledem na velké nerovnosti v českém školství a je motivována snahou odstranit nerovnost šancí. Učitelé z dobrých škol jako by někdy nechtěli vidět, že celý systém nevypadá stejně a děti v jiných školách nemají vytvořeny stejné podmínky jako u nich.

2. Stále se zvyšuje počet dětí, které nedostahují ani minimální úrovně čtenářské gramotnosti, mezi českými kluky jich je 25 %. Data SCIO jsou jedním ze signálů (ne dokladů, ne důkazů), že situaci se reformou dosud nepodařilo změnit.

Atd.

Máte to zpracováno moc pěkně a věřím, že to i takto vyučujete. Ale problém mnoha škol je, že to buď mají sice napsáno, ale nevyučují to, nebo to tam ani napsáno nemají... Poslední varianta je, že to nemají v ŠVP napsáno, ale přesto to vyučují. Na většině škol se navíc známkuje a zkuste nějak do známky dostat klíčové kompetence... Ani to nezkoušejte - byla by to zbytečná práce.

Učitelé se vždy řídili a stále řídí především tím, co je v učebnicích. Tak mě napadá, že ve Strategii není o učebnicích ani slovo (ani jako o příčině současného neradostného stavu, ani jako o cíli, na který bychom měli zaměřit pozornost)!

Opravdu výuka na waldorfské škole nebo jiných alternativních školách probíhá hodně jinak, než na většině ostatních škol. A to je zase věc, kterou ve Strategii nevidím - podpora přenosu zkušeností z Vaší školy na ty, kterým se výuka nedaří...