Mgr. Zdeněk Sotolář píše:
Mohu naopak přenést něco z eduinu sem? Pane Dvořáku, můžete blíže objasnit toto tvrzení? "Podobně RVP ZV ustavil nerovnováhu mezi vzdělávacími cíli založenými na odhadu budoucích potřeb na jedné straně (klíčové kompetence) a cíli vycházejícími ze zkušeností minulosti (základní gramotnosti)." Dík.
To by sem snad tematicky mohlo zapadnout. Díky za dotaz. Já jsem to myslel asi takto: vždycky se tak nějak předpokládalo, že základní vzdělání má dát dětem hlavně trivium. Nyní se provedla analýza, podle které v budoucnu budeme potřebovat něco jiného, a hlavní cíle vzdělávání se pojmenovaly KK. Ty se daly do první linie. Dvě složky trivia se snad dají najít i v KK (jak moc, o to se tedy vede spor Sotolář/Sárközi a další), matematika ne (v KK řešení problémů jen při hodně bujné fantazii a hodně násilném výkladu).
Jenže v zahraničí si jednak tu matiku nechali mezi cíli "první úrovně", jednak nemluví na lidi takovým jazykem jako "KK komunikační", ale mnoho zemí tomu dál říká
čtení a psaní, takže ta kontinuita s minulostí je větší. A to i v takovém Finsku nebo USA, kde do té budoucnosti mají našlápnuto víc, než my tady. Možná proto si tam na to tolik nemusí hrát.
Mimochodem, i ten asi nejznámější program, co tu máme, se přece nejmenuje
Komunikačními kompetencemi ke kritickému myšlení. Řeknete si: co záleží na jménu...
Ony ty odhady budoucích potřeb jsou složité. Třeba od šedesátých let se tady armáda cvičila hlavně na velké tankové bitvy za Šumavou v podmínkách raketojaderné války. Já jsem na cvičení utíkal s cívkou telefonního drátu za naší divizí postupující přes spáleniště, přes krvavé řeky neochvějně "směr Mnichov".
Některé země chtěly úplně zrušit pěchotu. A vidíte... dneska potřebujeme ze všeho nejvíc zase toho starého dobrého pěšáka, akorát úplně jiného a jinak vycvičeného. Asi jako rozdíl mezi Josefem Švejkem a Rambem. Zrovna tak nejspíš pořád bude škola učit děti (hlavně ty z méně podnětného prostředí) číst, psát, a počítat, akorát asi nějak úplně jinak než dřív.