1. Na potřebě standardů se shodují skoro všichni odborníci, které znám. Pracovalo se na nich uspěchaně, ale taky opožděně, protože se o jejich potřebě ví už aspoň deset let. Nejsou potřeba pro plošné testování, ale pro každý ověřující test.

2. S tím problémem poměru, řekněme témat, ve standardech a testech souhlasím. Ale on nevyplyne ani z RVP, ani tak úplně ze standardu. Jde o nenápadný dokument, který se jmenuje specifikační tabulka pro test. Je to jednoduchý poměr, který řekne, kolik procent jakých otázek tam má být. Jsem ten poslední, kdo by bránil jakékoli rozumné diskusi. V zásadě tušíte správně, že specifikační tabulka testování, jednoduchý dokument rozsahu třeba 1 strany A4, může vykonat zdaleka nejvíc práce. Jak bude stanoven podíl jednotlivých oblastí v testu, tak to vydá signál školám, co je důležité, na co se mají zaměřit. Stačí, aby odborníci na češtinu vyvolali správný tlak. Tohle ale je problém, který nemůže být řešen naší pracovní skupinou. Na tom se musí shodnout oborová komunita. (A musí k tomu být vytvořena ta infrastruktura testování.)

Ano, jde o součást čtenářské gramotnosti, ale je to málo - čtenářská gramotnost je širší: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/wp-content/uploads/2010/12/pisa_2009_urovne_cg1.pdf

Je tam, ale je jí málo. Viz http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/12433/c ... p-zv.html/

No ale doporučení tento poměr změnit by bylo konkrétní opatření a hlavně smysluplnější než třeba ten úvazek předmětové komise. (Vida, připustil jsem testování.) I když si nejsem jist, proč celou čtenářskou gramotnost schovávat do češtiny. Proto od ní budou ostatní předměty dávat ryce pryč.

To by sem snad tematicky mohlo zapadnout. Díky za dotaz. Já jsem to myslel asi takto: vždycky se tak nějak předpokládalo, že základní vzdělání má dát dětem hlavně trivium. Nyní se provedla analýza, podle které v budoucnu budeme potřebovat něco jiného, a hlavní cíle vzdělávání se pojmenovaly KK. Ty se daly do první linie. Dvě složky trivia se snad dají najít i v KK (jak moc, o to se tedy vede spor Sotolář/Sárközi a další), matematika ne (v KK řešení problémů jen při hodně bujné fantazii a hodně násilném výkladu).

Jenže v zahraničí si jednak tu matiku nechali mezi cíli "první úrovně", jednak nemluví na lidi takovým jazykem jako "KK komunikační", ale mnoho zemí tomu dál říká čtení a psaní, takže ta kontinuita s minulostí je větší. A to i v takovém Finsku nebo USA, kde do té budoucnosti mají našlápnuto víc, než my tady. Možná proto si tam na to tolik nemusí hrát.

Mimochodem, i ten asi nejznámější program, co tu máme, se přece nejmenuje Komunikačními kompetencemi ke kritickému myšlení. Řeknete si: co záleží na jménu...

Ony ty odhady budoucích potřeb jsou složité. Třeba od šedesátých let se tady armáda cvičila hlavně na velké tankové bitvy za Šumavou v podmínkách raketojaderné války. Já jsem na cvičení utíkal s cívkou telefonního drátu za naší divizí postupující přes spáleniště, přes krvavé řeky neochvějně "směr Mnichov".
Některé země chtěly úplně zrušit pěchotu. A vidíte... dneska potřebujeme ze všeho nejvíc zase toho starého dobrého pěšáka, akorát úplně jiného a jinak vycvičeného. Asi jako rozdíl mezi Josefem Švejkem a Rambem. Zrovna tak nejspíš pořád bude škola učit děti (hlavně ty z méně podnětného prostředí) číst, psát, a počítat, akorát asi nějak úplně jinak než dřív.

Jo, ale musí to provázet nějaká podpora a diskuse oborových didaktiků. Já taky nevím, jaký má být poměr aritmetika/algebra/geometrie/data. V PISA 2009 z 35 úloh byla jen jedna (!) z algebry. Na druhou stranu, kdybychom nebudovali na druhém stupni algebru, nenahraditelně poškodíme schopnost žáků studovat velkou část středních a vysokých škol. Asi by v PISE daleko líp uspěli absolventi prvorepublikové měšťanky, která nepřipravovala pro další studium, ale rozvíjela praktické schopnosti. V TIMSSu je proto naopak na algebru kladen velký důraz (a naše děti v ní taky dost pohořely).

Doufám, že ještě není pozdě vrátit se k výběru dvou gramotností. Na portálu byl zamluven, což vzhledem k zázemí diskutérů chápu. S argumenty nesouhlasím, protože stejné argumenty lze využít i pro zdůvodnění přítomnosti přírodovědné gramotnosti. Podle všeho bylo rozhodnuto o nás bez nás - alespoň tvůrci RVP ZV a RVP G osloveni nebyli. Jak si tento krok zpátky vysvětlit? PISA testováním přírodovědné gramotnosti plýtvá a mohla by střídat čtenářskou a matematiskou a TIMSS by z názvu mohl vypustit první S (science).

V zahraničí existuje zkušenost, že méně cílů = větší naděje na úspěch. Já bych případně byl pro to, aby se to příští rok připravilo, pak třeba rok 2014 vyhlásil rokem čtenářské gramotnosti (najděte někdo vhodné výročí nebo vhodnou postavu, pokud možno mužského pohlaví, kluci nečtou), rok 2015 rok matematiky a rok 2016 rokem přírodovědné a technické gramotnosti.

Ano, to jsem v dokumentu vyčetl. Alarmující mi přišlo, že byly zvoleny gramotnosti dvě bez jasného vymezení, co bude s tou třetí klíčovou.