Minimální cíl je zaměřit pozornost aktérů (i touto diskusí) na roli, kterou mají gramotnosti. Například stanovit poměr, kolik otázek se má týkat čtenářské gramotnosti v testování prováděném ČŠI nevyžaduje žádné dodatečné náklady. Jde právě jen o to, aby se pojetí gramotností, z nějž ve své práci vychází NÚV a ČŠI sladilo.
Školy si třeba stěžují, že jim život, konkrétně tvorbu a implementaci ŠVP, komplikuje různý výklad reformy ze strany bývalého VÚP a ČŠI. Dnes je situace taky taková, že VÚP se kloní k definici gramotností odvozené ze studií OECD, zatímco ČŠI považuje za důležité opírat se o pojetí EU. Třeba bychom i bez jakýchkoli peněz mohli pracovat na tom, aby dva centrální úřady sladily noty.


Taky se mi vždycky zdá lehké to, co dělají jiní, a ještě lehčí je pro mne jejich práci připomínkovat. Mně třeba přijde lehké měnit ty školy, co se měnit chtějí, a těžké mi přijde vymyslet něco, aby se měnily ty školy, které jsou samy se sebou spokojené.

Vaši jistotu nemám, nicméně díky za povzbuzení. Ale vážně, pak Sárközi tady už několikrát inzeroval, že je vhodný a ochotný se do toho vložit, tak doufám, že si toho odpovědní pracovníci všimnou a někdy dostane šanci.

V předložené Strategii a konečně i v této diskusi se příliš mnoho prostoru věnuje testování, Strategie neustále pláče nad nedostatkem informací (viz Opatření 1,2,3). Skoro mám dojem, že si tímto dokumentem přihřívají polívčičku především obhájci plošného testování. O skutečném stavu čtenářské (ne)gramotnosti toho vědí učitelé dost a dost i bez testování. I když budeme třeba i díky této Strategii věnovat více pozornosti ČG a vecpeme do plošných testů z češtiny (!) víc a víc otázek takto zaměřených (o tom jsme mluvili výše), stále tím zhola nic nevyřešíme. Jen ouřadové (v týmu mají většinu)budou mít co analyzovat. Třeba těch dlouhých 5 let.

Dobrý den všem diskutujícím. Dalo mi dost velkou práci pročíst si všechny komentáře, abych neopakovala již řečené. Nicméně některé body se shodují s těmi mými...

Pro některé školy je RVP jen kus papíru (a stejně tak ŠVP). Podobná vyjádření již zazněla ve vyjádření pana Sárköziho nebo paní Hladíkové. Kde je jistota, že by to s tímto dokumentem bylo jiné? Jinými slovy: nebylo by lepší zapracovat vše podstatné do RVP a tlačit tak na školy, aby s tímto dokumentem začaly lépe pracovat? Tím naznačuji, že mi tento dokument připadá zbytečný.

Také mám z dokumentu pocit, že by to opět mohl být papír, který propadne až k učitelům a naloží jim další povinnosti - samozřejmě aniž by se nějak dotkl "těch horních vrstev" - mám na mysli vysoké školy, které se věnují přípravě učitelů; zřizovatele, kteří ředitelům nakládají další a další tabulky; ředitele, kteří pro samé papírování nemají čas cokoli ve výuce na své škole ovlivnit. Nemělo by se tedy začínat na všech frontách? Bohužel toto z dokumentu podle mého moc nevyplývá.

A také se obávám, že i kdyby to bylo v dokumentu později dopsáno, kdo bude všechny zainteresované kontrolovat? Možná by stálo za to udělat pořádek v té "nekoordinovanosti" a trochu ji uspořádat. Takový obrázkový "pavouček" kdo si stojí kde a kdo na koho dohlíží, by byl jasným signálem, že tohle se kontrolovat BUDE.

Souhlasím s J. Petrů, že by se mělo nechat trochu prostoru pro alternativní školy.

Chápu, že strategie chce navodit dost podstatnou změnu myslení, tak není snadné vysvětlit, proč vámi navrhovaný krok nepovažuji za dostatečný. Ale snad dva argumenty:
Plošné testování (externí ověřování výsledků jednotlivých žáků) mělo být od začátku součástí reformy spolu s RVP, tak to přesně autoři napsali do Bílé knihy. Svoboda dana RVP a odpovědnost daná externím monitoringem byly dvě součásti reformy. Je špatně, že se realizovala jen jedna část.
Jde o princip: žák nebude úspěšný v životě i v práci díky tomu, že máme dobře napsaný RVP nebo ŠVP. Důležité je, co žák skutečně umí nebo neumí. Proto nestačí něco dobře napsat do nějakého dokumentu, je nutné sledovat, co žák skutečně umí.



Nejspíš tu nadále budou zastánci testování, dokonce plošného, a jeho odpůrci. Na tom asi ani já, ani Vy touto diskusí moc nezměníme. Vy možná patříte k těm druhým, já k těm prvním. Mé důvody viz v předchozím odstavci. Připomínám, že nějaké (ne nutně plošné) testování mají všechny země EU kromě nás a Řecka. Asi mají hloupější učitele, než my a Řekové.

Malá odbočka k testování
Když už mluvíme o úspěšnosti v životě: jestlipak se sleduje ČG také starších? Třeba studentů těch 70 (nebo už 74?) našich vysokých škol? Opravdu si myslíte, že vám nějaké testování páťáků a deváťáků vyjeví jejich úspěšnost v životě i v práci?

Ale strategie je napsaná tak, aby nebylo co kontrolovat. Úředník přece nebude riskovat.

Víte co, pane doktore, podívejte se ještě jednou, kolikrát jsou v Bílé knize použita slovo "plošné", "testování" či "ověřování" a v jaké souvislosti. Bílá kniha je na http://aplikace.msmt.cz/pdf/BilaKniha.pdf.

"Vytvoření uceleného systému hodnocení žáka při ukončení každého nižšího stupně vzdělání je nezbytným předpokladem pro usnadnění přechodu mezi stupni a pro odpovídající volbu vzdělávací dráhy. Postupně by mělo vést ke značnému omezení vstupních (přijímacích) zkoušek, ke zvýšení vertikální mobility a odstranění dnešního vysokého stupně selektivity. Ten je důsledkem skutečnosti, že jsou především uplatňována kritéria, formulovaná vyšším stupněm školy. Hodnocení v závěru nižšího stupně je naopak založeno na všestranné diagnóze dosavadního vývoje žáka, na zhodnocení výsledků dosažených vzděláváním (ve srovnání s jeho výchozí situací) a posouzení předpokladů pro různé formy vzdělávání. Vede k doporučení volby dalšího postupu. Na konci střední školy je závěrečné hodnocení vždy spojeno s nějakou formou examinace (státní maturita, učňovská zkouška), na konci povinného vzdělávání doporučujeme závěrečné hodnocení zavést a hledat jeho
vhodnou formu, odpovídající vzrůstající diferenciaci vzdělávání."(...)

"Doporučení

Dobudovat systém evaluace a monitorování
- Dobudovat ucelený systém evaluace a monitorování, který zahrne úrovně školy, regionu i vzdělávacího systému a umožní hodnotit jednotlivé stupně i typy škol.
- Provázat národní systém se srovnáváním vzdělávacích výsledků v rámci mezinárodních průzkumů a šetření, zajistit v nich stálou účast ČR.
- Dobudovat systém poskytující nezbytné informace pro rozhodování všech účastníků vzdělávání (žáků a rodičů, zaměstnavatelů, škol a státní správy).
- Vytvořit systém standardů, kritérií a indikátorů. Uplatnit interní i externí formy evaluace, rozšířit využívání existujících nástrojů pro externí hodnocení a vytvořit pro ně další nástroje.
- Vnitřní evaluace škol (uskutečňovaná za spoluúčasti uživatelů a partnerů) propojit s přípravou výroční zprávy a dlouhodobého záměru rozvoje školy a využít je společně jako východiska pro hodnocení ČŠI.
- Zřídit speciální výzkumné a vývojové pracoviště, Centrum pro evaluaci a monitorování vzdělávacích výsledků.

Vytvořit systém závěrečného hodnocení žáků, rozšířit a nově koncipovat poradenské služby
- Vytvořit ucelený systém hodnocení žáků na konci každého stupně vzdělávání, založený na diagnóze předpokladů a dosažených výsledků, zvýšit diagnostické kompetence všech učitelů.
- Postupně zavádět funkci školních psychologů a školních speciálních pedagogů.
- Rozšířit existující systém pedagogicko-psychologického poradenství, koordinovat jeho služby s poradenskými službami, poskytovanými ve školách a v dalších institucích.
- Rozšířit počet studijních míst na vysokých školách v oborech psychologie, speciální pedagogika a sociální práce.
- Zavést ucelený systém odborného růstu poradenských pracovníků, propojený se systémem jejich dalšího vzdělávání a se systémem odborné metodické podpory (supervize)."

Kde tu máte to vaše primitivní plošné testování postavené na minimálních standardech jen testovatelných indikátorů?

Jděte s tím už konečně do háje...

Samozřejmě že se testuje úroveň ČG a MG i u starších, na vzorku celé populace, a to v projektu http://www.piaac.cz.



Což já, na tom, co já si myslím, prachmálo záleží. Myslí si to především OECD a jeho experti:

"Are students well prepared for future challenges? Can they analyse, reason and communicate effectively? Do they have the capacity to continue learning throughout life? The OECD Programme for International Student Assessment (PISA) answers these questions and more, through its surveys of 15-year-olds in the principal industrialised countries." (http://www.pisa.oecd.org)

Ale my v Čechách vždycky víme líp než ostatní, jak to je: Všichni chodí po mostě, to já půjdu louží... (Borovský) A že už v té louži naše školství je.