Ivan Ryant píše:
"schopnost logického, algoritmického a rekurzivního myšlení..." -- rekurze patří do algoritmů (není chyba předloženého dokumentu, že většina učitelů informatiky zaměňuje algoritmizaci se strukturovaným programováním) a důkaz matematické věty je algoritmus (máte-li na mysli, že by se žáci měli učit také sylogismům nebo dialektice, tak je opravdu na místě logické myšlení jmenovat zvlášť -- otázka je, co to má společného s "informatickým myšlením")
Co je rekurzivní myšlení nevím. Ať je to cokoliv, vidím to taktéž jako součást algoritmů. Logické a algoritmické myšlení je vhodné oddělit prostě kvůli jejich účelu a typickému použití. Je to jiná úroveň. Logicky uvažuji při řešení úloh s pravdomluvnými a lháři. Algoritmicky při procházení bludiště nebo zjišťování, proč mi tabulkový procesor dává nesmyslné výsledky. Předmětem algoritmického myšlení je typicky obecnější proces, nikoliv jeden konkrétní případ. Šlo by to asi rozebrat podrobněji, podstatný je závěr: ta dvě "myšlení", když už tam jsou, by měla být zvlášť.
Ivan Ryant píše:
(mně tam chybí "konceptuální modelování"...)
Přidávám se.
Ivan Ryant píše:
k opatření 3.2 -- podle mého názoru nestačí, aby byl učitel schopen jen "informatického myšlení", nýbrž by měl umět odpovídat na otázky typu "proč?", např.: ...
Rozumím tomu tak, že 3.2 je o učitelích informatiky. Podle toho popisu mají být učitelé vybaveni i didakticky, čili by snad měli být schopni takové otázky zodpovědět. Já bych dokonce čekal, že takové otázky budou umět položit
Přidávám za sebe:
2.3 na konci: Opatření přeci zcela jasně vyvolá změnu RVP, to není třeba změkčovat (připadne mi lepší to tady "natrvdo" napsat, než riskovat, že se tomu pak bude někdo chtít vyhnout). A jak bylo zmíněno výše, někomu sáhneme na hodiny.
Ke změnám RVP by bylo na místě napsat, že nesmí proběhnout způsobem "tady je RVP, zapracujte si změny do ŠVP, zkontrolujeme to v září, nashledanou". Souběžně s RVP jsou zveřejněny ukázkové opilotované části ŠVP, jsou k dispozici pomůcky atd. Kdo se necítí na vlastní invenci a tvorbu, bude mít k dispozici co potřebuje.
Dále, na několika místech se hovoří o modernizaci. Jestli důvod není politický ("aby to dobře znělo"), tak přece můžeme normálně psát, že to je změna. Potřeba ani možnosti rozvoje informatického myšlení na současném stavu digitálních technologií nezávisí.
2.4, indikátor úspěchu: Co je to "značné" množství? Větší než malé?
Celkově se občas ztrácím v tom, jestli a kde se digitálními technologiemi ve výuce myslí obecně třeba hlasovátka, tablety atp., použité k plnění stávajících cílů, a kdy jde o podporu posunu i těch cílů. Tam, kde češtinář učí dělat odstavce na papíře, to má naučit i na počítači. Tam, kde nechává nakouknout na opravdickou lingvistiku, ukáže i korpusovou. Asi by to mělo být ve většině případů obojí, ale nepřipadne mi to dost zřejmé.